RS a poruchy nálady

Poruhy nálady jsou u lidí s roztroušenou sklerózou častější než u zdravé populace. Poruchy nálady u roztroušené sklerózy mohou vyplývat se samotné podstaty nemoci, ale mohou být i reakcí na nemoc samotnou a z ní vyplývající ztížení životní situace. V každém případě je možno je léčit, jejich zlepšení pak příznivě působí i na nemoc samotnou.

Nejčastější poruchou je DEPRESE. Její celoživotní výskyt u nemocných s RS ještě před propuknutím nemoci je odhadován asi na 15%, zatímco po propuknutí RS až 50%.

Příznaky deprese:
psychické
somatické
vegetativní

Mezi psychické příznaky patří smutek, stísněnost, plačtivost, úzkost, někdy až apatie. Člověk ztrácí schopnost se radovat, ztrácí sebedůvěru a sebevědomí, je nerozhodný. Dochází i k útlumu motorické a mimické aktivity a útlumu duševních pochodů, což někdy může být mylně považováno za příznaky demence. V těžších případech může dojít až ke vzniku tzv. bludů, nejčastěji charakteru sebeobviňování.

Somatické příznaky se projevují zejména ztrátou chuti k jídlu a úbytkem na váze, „žaludečními a střevními“ potížemi, zácpou, poruchami spánku, suchostí v ústech a rovněž i úbytkem sexuální apetence.

Možných příčin vysokého výskytu deprese u RS je několik. Důležitým faktorem je aktivita nemoci. Pacient s častými atakami, zvláště na jejich začátku, bývá depresí postižen velmi často. Souvisí to zejména s očekáváním další budoucnosti, zda, a jak rychle se nemoc při častých atakách bude zhoršovat apod. Významná je i reakce na zhoršené životní podmínky a v neposlední řadě vedlejší účinky léčby. Velký význam pro ovlivnění nálady má i reakce na stres.
Stresové životní události zahrnují reálné zkušenosti, které je velmi obtížné kvantifikovat a nemožné kontrolovat. Bylo prokázáno, že středně až těžce stresující událost zvyšuje u nemocných s RS riziko ataky až 3,7x. Nejvýznamnější zdroje stresu jsou však bohužel zcela mimo naši kontrolu, proto nelze doporučit: „vyvarujte se stresu“, ale „snažte se efektivněji se stresem bojovat“.

EMOČNÍ LABILITA nebo-li také „náladovost“, znamená rychlé změny nálad s častým vztekem a dráždivostí.

AFEKTIVNÍ VYPUŠTĚNÍ jsou nepředvídatelné záchvaty nekontrolovatelného smíchu nebo pláče, které jsou zcela nezávislé na aktuálních pocitech nemocného i na vlivech okolí a bývají zcela neadekvátní dané situaci.

EMOČNÍ CRESCENDO je velmi emotivní reakce (zejména snadný pláč) na relativně triviální příčinu, často se vymyká kontrole a její intenzita se zvyšuje. Tato porucha bývá často velkým problémem pro rodinné vztahy.

EUFORIE je přehnané a neadekvátní vyjádření radosti a optimismu Častěji bývá spojena s progresivní fází nemoci, těžkým fyzickým postižením a demencí.

ANTISOCIÁLNÍ CHOVÁNÍ A PSYCHOTICKÉ STAVY. Může se jednat o záchvaty zuřivosti nebo neadekvátního sexuálního chování, případně i psychotické stavy včetně halucinací.

Diagnostika poruch nálady se opírá zejména o klinický obraz, nápomocny jsou různé škály, např. posuzování deprese apod. Významná je spolupráce neurologa s psychiatrem. Základním prvkem však je, aby pacient dokázal pojmenovat, že jej trápí „špatná nálada“ a svěřil se s tím svému lékaři.

Léčba zdaleka nezahrnuje jen medikamenty, ale také úpravu životního stylu a psychoterapii vedenou zkušeným psychologem. Je vhodné aby se do psychoterapie zapojil nejen pacient, ale i osoby jemu blízké (příbuzné, pečovatele apod.).

MUDr. Pavel Hradílek, MS centrum Ostrava