RS a těhotenství

U pacientek s RS není důvod zakazovat těhotenství. Pacientka může přivést dítě na svět stejně dobře jako zdravá žena. Dříve se lékaři domnívali, že žena s RS nesmí mít děti, protože by to mohlo velmi výrazně zhoršit její zdravotní stav. V současné době již není těhotenství zakazováno, ale budoucí matka by měla dodržovat jistá pravidla, aby minimalizovala riziko záchvatu po porodu.

Těhotenství by mělo být plánované, protože některé léky (např. cytostatika) je třeba vysadit už půl roku před otěhotněním. Všeobecně je lepší vyhnout se steroidům během těhotenství, ale za určitých okolností, např. při výskytu několika relapsů, může neurolog rozhodnout o tom, že potenciální zisky z užívání steroidů mohou malá rizika vyvážit. Ženám, které užívají léky modifikující onemocnění jako např. interferon beta nebo glatiramer acetát, je obvykle doporučováno, aby přerušily léčbu tímto lékem tři měsíce před zastavením užívání antikoncepce. Ačkoliv některé ženy pokračují v užívání léků modifikujících základní onemocnění a mají normální průběh těhotenství i děti bez poškození, všeobecně tento postup není doporučován. Interferony jsou známy tím, že zvyšují riziko spontánního potratu. Bezpečně mohou být znovu užívány až poté, co se dítě narodilo a matka již nekojí. Pokud žena léčená léky modifikujícími onemocnění otěhotní neočekávaně, je jí doporučováno přestat užívat tyto léky okamžitě bez dalšího sledování nebo speciálního zacházení.

Muži s RS, kteří se chtějí stát otci, nemusí přerušit užívání léků modifikujících nemoc. Muž by se avšak neměl léčit jakýmkoli lékem na RS, o němž se ví, že je cytotoxický (či zabíjející buňky).

Není dobré, aby žena otěhotněla v době, kdy má často ataky, tzn. dvě a více za rok. Nejdříve je třeba, aby ji lékař stabilizoval léčebnou kúrou, poté je možné plánovat otěhotnění. Nejsou také žádné náznaky toho, že by těhotenství mohlo negativně ovlivnit dlouhodobý průběh RS. Naopak: Experti na RS se shodují, že záchvaty jsou během těhotenství o 30 -50% nižší než u srovnatelných netěhotných pacientek. Mnohé ženy se během těhotenství cítí dobře a většina se nesetká s žádnými novými problémy. Ovšem je tu možnost, že se některým ženám zhorší již existující příznaky – jako např. únava, problémy s močovým měchýřem nebo střevní obtíže.

1. je třeba jíst zdravá jídla
2. pravidelně přiměřeně cvičit
3. vyvarovat se alkoholu a cigaret
4. před otěhotněním a 3 měsíce na počátku těhotenství mít dostatečný příjem vitaminu B
5. hovořit s lékařem ohledně medikace a potravinových doplňcích
6. zapojit členy rodiny do domácích prací a přípravy na miminko
7. mluvit o svých pocitech. Mluvení pomáhá ulevit si od stresu, hovořte o libovolné úzkosti se svým partnerem, přáteli nebo porodní asistentkou.
8. navštěvovat mateřskou poradnu
9. hledat pomoc a vybavení, které Vám zjednoduší život
10. úroveň únavy se může zvýšit během a po těhotenství, může také zasahovat do rodičovských aktivit; zeptejte se proto terapeuta či sestry, jakým způsobem šetřit energii

Žena by měla před porodem informovat svého ošetřujícího gynekologa a porodníka, že má RS. Výhodou je, pokud ošetřující lékař z MS (RS) centra a porodník, jsou z jednoho zdravot. ústavu.

Má-li žena kvůli své RS malou nebo žádnou invaliditu, může být považována za rutinního pacienta porodnice. Experti na RS považují v tomto případě označení těhotenství za „vysoce rizikové“ jako všeobecně neoprávněné, pokud neexistují jiné lékařské problémy, nebo žena má potíže s citlivostí či pohyblivostí.

Na základě zkušeností je možné konstatovat, že průběh porodu se podstatně neliší od zdravých pacientek. Porodní bolesti a porod, ať dlouhé či krátké, jsou obvykle pro ženy s RS stejné jako pro ostatní ženy. Nepotřebují nic speciálního. Každé ženě pomáhá redukovat stres, je-li o porodu a o zvládnutí cenných relaxačních technik poučena. V ten pravý čas před porodem by si měli ošetřující lékař a porodník promluvit, jak rodící ženě pomohou zvládnout porodní bolesti. Nemocniční anesteziolog asi nezná nejnovější literaturu týkající se výzkumu RS a mohl by se bát přijatelnou volbu použít. I ženy, které mají poruchu citlivosti, prožívají porodní bolest. RS není jako poranění míchy. Běžná anestezie je bezpečná. Může dostat osobu do úplného bezvědomí, ale ženy častěji volí tu anestezii, která je ponechá bdělé a vědomé si porodu. Rozsáhlá studie, publikovaná před několika lety ve Francii, ukázala, že epidurální anestezie je u žen s RS bezpečná. Spinální anestezie na druhé straně není obvykle doporučována.

Nic se nemůže vyrovnat radosti (a úlevě) z vítání nově narozeného člena rodiny. Avšak týdny po porodu mohou být i zastrašující – a přinášející určité problémy, když se k tomu přimíchá RS.

1) Rozhodování o kojení: ano či ne, nedovolte nikomu vás obviňovat
Ženy jsou různé a různá je i jejich RS! Důkladně si o krmení dítěte promluvte se svým lékařem specializovaným na RS. Zdravé, dobře vyvinuté dítě, dobře vyroste, i když bude odkázané na výživu z láhve. Dnešní dětské výživy jsou snadněji připravitelné a výživnější než ty staré. Na druhé straně jsou samozřejmě reálné výhody kojení miminka. Zvolit tu správnou formu, která odpovídá existující situaci, Vám může pomoci konzultant na kojení.

2) Nezkušenost: ostřílet se
„Mateřský instinkt“ je mýtus. Rodičovství je naučené. Věnujte svůj čas přednáškám o péči o dítě – a spojte se s přáteli, kteří mají malé děti. (Ovšem že je dobrý pediatr životně důležitý, ale Vy potřebujete jiného rodiče, abyste si od srdce pohovořili o tak fantastické látce.)

3) Únava: rozhodně si naplánujte pomoc
„Jak dokáže jedno malé dítě zabrat tolik času?“ Uvěříte tomu pouze po tom, co to zažijete. Pro novou matku to trvá týdny, aby znovu získala svou normální sílu. Nicméně i to nejsnadněji zvládnutelné dítě Vám rozkouskuje spánek, naruší časy jídla a vyprodukuje obrovské množství prádla. K tomu si přidejte při RS obvyklou únavu a buďte si jisti, že budete potřebovat pomoc. Ať už pomoc přijde od členů rodiny, dobrovolných pracovníků, placených hospodyněk, odborníků na péči o dítě, nebo kombinací všech čtyř, vytvořte si plán s dělbou práce a s reálnými limity.

4) Deprese: RS by k ní mohla přispět
Riziko deprese je při RS vysoké. Navíc jde deprese ruku v ruce s poporodními hormonálními změnami. Odhaduje se, že 70 % nových matek bez RS má během několika dní po narození dítěte záchvaty pocitů rozladěnosti, zloby a zneklidnění. U jedné z deseti maminek, které nemají RS, se vyvine vážná poporodní deprese. Trvalé pocity neschopnosti, podrážděnosti, nedostatku nebo nadměrného zájmu o dítě patří mezi příznaky, kterými Vás zasáhly Vaše hormony. Vyplňují-li Váš čas negativní emoce, zavolejte svému lékaři, který léčí Vaši RS. Neléčená deprese může být strašná. Léčení dokáže obnovit Vaši rovnováhu a radost.

5) Pokuste se najít chvilku jen na sebe!
První 6 měsíců po porodu se objeví vyšší riziko relapsu, ale potom se poměr relapsů vrátí na dřívější úroveň před otěhotněním. Příčinou těchto "poporodních" atak je skutečnost, že se ženino tělo vrací zpět do původních chemických a fyzických poměrů, jaké byly před těhotenstvím. Gravidita je stav, kdy je matčino tělo nuceno tolerovat cizí organismus, dítě; proto je imunita svým způsobem utlumena, resp. buňky, které mají za úkol cizorodé věci v těle likvidovat, nejsou superaktivovány. Proto je obvykle tak málo záchvatů v těhotenství. Ale po porodu se matčin organismus vrací rychle do původního stavu a může se stát, že vše neproběhne tak, jak by mělo. Imunitní systém, jako kdyby si chtěl vynahradit předchozích devět měsíců, kdy nesměl zakročit proti "vetřelci", přestane tolerovat vlastní buňky a zaútočí na ně. Kromě toho po porodu mohou vzniknout další psychické a fyzické obtíže – na jedné straně podmíněné hormonálními změnami, na druhé straně podmíněné dalšími náklady, které s sebou péče o novorozence nese.

Co se týče kojení, pokud bude matka brát vysoké dávky kortikoidů, měla by přestat kojit. Tyto léky by mohly mít nepříznivý vliv na dítě. Kromě toho kojení ve značné míře vyčerpává organismus, takže není vhodné jej příliš prodlužovat, i když se žena cítí dobře. Zároveň je při kojení zvýšena potřeba vápníku, proto by kojící matky měly adekvátně zvýšit i svůj denní příjem tohoto prvku, aby nedošlo k řídnutí kostí.

RS není čistě vrozenou dispozicí, ačkoliv existuje vyšší pravděpodobnost, že v porovnání s průměrem populace se u dítěte narozenému jednomu z rodičů majícímu RS toto onemocnění rozvine. Tato pravděpodobnost je nicméně považována za malou a je odhadována mezi 1-4 %. To by nemělo páry odradit od toho, aby měly děti. Genetická konzultace prozatím není dostupná a zároveň neexistuje gen významně spjatý s RS.

Ženy s RS nemají zpravidla problém otěhotnět, pokud nepoužívají antikoncepci. U pacientek s RS jsou použitelné všechny druhy antikoncepce. Neexistují žádná doporučení pro omezení plodnosti žen trpících RS. U jednotlivých mužů trpících RS může vzniknout omezená neplodnost, pokud mají problémy s erekcí nebo ejakulací.