Pánevní dno má řadu funkcí a kromě podpůrné a stabilizační k nim patří i funkce sfinkterová. K nejčastějším příznakům poruch pánevního dna tak patří inkontinence (tj. nechtěné úniky) moči a stolice, časté nucení k močení, zácpa, nedostatečné vyprazdňování, bolesti v pánevní a bederní oblasti či sexuální poruchy.
Roztroušená skleróza jako chronické neurologické onemocnění může být jednou z příčin poruch pánevního dna. Tzv. neurogenním močovým měchýřem či detrusorosfinkterovou dyssynergií trpí až 80% pacientů s RS, 40-50% udává poruchu vyprazdňování střev.
Významnou součástí terapie dysfunkce pánevního dna je rehabilitace – v jejím průběhu jde o aktivaci jednotlivých svalů pánevního dna, stejně jako jejich i cílenou relaxaci a to vše nejen vleže či vsedě, ale i ve vyšších, posturálně náročnějších polohách. Používanou metodou je i biofeedback, v rámci domácího cvičení pak i vaginální závaží. (Podrobněji viz v knize Kövári M, Steinerová A, Havlíčková M, Volejníková N. Komplexní fyzioterapeutický pohled pro pacienty s roztroušenou sklerózou. Grifart, Brno, 2022. 2.vyd; ISBN 978-80-88264-07-1. )
Vliv na funkci pánevního dna má ale i obezita nebo nedostatečná/ nevhodná pohybová aktivita. Pánevní svalovina je součástí svalů trupu a podílí se na držení těla ve vzpřímené pozici. Ochablé držení zhoršuje funkci svalů pánevního dna a může zhoršovat i úniky moči a stolice. Mezi vhodné pohybné aktivity patří svižná chůze po dobu alespoň 20 min denně, cyklistika, přiměřené posilování vlastní vahou, jóga. Obtíže výrazně ovlivňuje též zdravý životní styl, včetně vyváženého jídelníčku s dostatečným přísunem zeleniny, vlákniny, kvalitních bílkovin a dostatečným množstvím tekutin.
Autorka textu: MUDr. Martina Kövári, Ph.D., FN Motol Praha
Článek navazuje na seminář „Roztroušená skleróza v životě pacienta“, který pořádalo RS centrum FN Motol 4.