Ataka RS, nebo infekce močových cest? Praktický návod, jak bezpečně poznat příčinu náhlého zhoršení

Když se u roztroušené sklerózy náhle zhorší chůze, nastoupí silná únava nebo akutní problémy s močením, první obava pacienta téměř vždy patří nové atace. Velmi často však za těmito dramatickými příznaky stojí infekce močových cest, která vyvolá takzvanou pseudoataku. Jak spolehlivě odlišit skutečný relaps od zánětu, proč jsou močové potíže u RS tak časté a kdy je potřeba nasadit antibiotika místo kortikoidů? Praktický návod, užitečné rutiny pro každý den i přehledný vliv moderní biologické léčby přináší ve svém druhém článku pro náš web Aktivní život MUDr. Marek Broul, Ph.D., MBA, FECSM.

U roztroušené sklerózy se může stát, že se potíže zhorší velmi rychle. Člověk začne častěji běhat na toaletu, má silné nucení na močení, únik moči, větší únavu, horší chůzi, slabost dolních končetin nebo výraznější spasticitu. Je pochopitelné, že první myšlenka bývá: „Nemám ataku?“

Někdy o ataku opravdu jde. Velmi často ale podobné zhoršení vyvolá infekce močových cest, horečka, přehřátí, zácpa, dehydratace nebo jiný tělesný stres. Takovému stavu se říká pseudoataka. Příznaky mohou být nepříjemné a dramatické, ale příčinou není nový zánětlivý proces v nervovém systému. Proto je tak důležité nejdříve hledat infekci a další spouštěče.

Skutečná ataka RS znamená nové nebo zhoršené neurologické příznaky trvající déle než 24 hodin po období stability, a to v situaci, kdy potíže nevysvětluje infekce ani jiná příčina. Z praktického pohledu to znamená: než se mluví o kortikoidech, má se rozumně vyloučit hlavně infekce močových a dýchacích cest.

Co udělat při náhlém zhoršení

Změřte si teplotu. Všímejte si pálení nebo řezání při močení, bolesti v podbřišku, zakalené či zapáchající moči, krve v moči, bolesti v bedrech, třesavky, nového zmatení, výrazné slabosti nebo nemožnosti se vymočit. Zapište si, kdy potíže začaly, co přesně se zhoršilo a zda máte také močové, střevní nebo respirační příznaky.

Pokud máte doma orientační testovací proužky na moč, mohou napovědět, ale nenahrazují vyšetření u lékaře. U pacienta s RS, neurogenním měchýřem nebo katetrem může být nález v moči složitější k interpretaci. Důležitá je kultivace moči a citlivost na antibiotika, zejména pokud se infekce vracejí.

Neužívejte zbylá antibiotika „pro jistotu“. Může se stát, že nezaberou na skutečnou bakterii, zhorší rezistenci a zkomplikují další léčbu. Stejně tak není dobré nasazovat kortikoidy na domnělou ataku dříve, než je infekce rozumně vyloučená.

Proč jsou u RS infekce močových cest častější

U RS bývá problém v tom, že močový měchýř nemusí správně spolupracovat se svěračem. Někdy se měchýř stahuje příliš brzy a pacient má urgentní nucení nebo úniky. Jindy se nevyprazdňuje úplně a v měchýři zůstává zbytková moč. A právě zbytková moč je prostředí, kde se infekce snáze vrací.

Riziko zvyšuje také zácpa, omezená hybnost, nedostatečný příjem tekutin, dlouhé zadržování moči, permanentní katetr, nedostatečně zvládnutá autokatetrizace, cukrovka, kameny v močových cestách, zvětšená prostata u mužů a některé léky ovlivňující imunitní systém.

U části pacientů se močové potíže rozvíjejí až s délkou trvání RS a s funkčním postižením. Nejde ale jen o číslo EDSS. Pro běžný život je srozumitelnější přemýšlet ve třech situacích:

Pacient s plnou mobilitou většinou zvládá dojít na toaletu včas. Rizikem může být spíše odkládání močení, omezení pití ze strachu z úniku, zácpa nebo přehlížení prvních příznaků.

Pacient s poruchou chůze často řeší čas: než se dostane na toaletu, moč dlouho zadržuje nebo naopak raději málo pije. Častěji potřebuje plán toalet, pomůcky, vhodně nastavenou léčbu urgence a kontrolu zbytkové moči.

Pacient na vozíku nebo s výraznou závislostí na pomoci druhých mívá vyšší riziko zbytkové moči, katetru, zácpy, kožních komplikací a horší dostupnosti toalety. Tady už má velký význam pravidelný režim vyprazdňování, spolupráce pečujících a urologické sledování.

Biologická a imunomodulační léčba RS: kdy být opatrnější

Léčba RS je pro mnoho pacientů zásadní, protože snižuje aktivitu nemoci a chrání nervový systém. Zároveň ale některé přípravky mění fungování imunity. To neznamená, že pacient má léčbu vysazovat při každém pálení při močení. Znamená to, že má znát název své účinné látky a při infekci vědět, kdy kontaktovat lékaře dříve.

Orientačně lze léčbu rozdělit takto

Léky s dlouhou zkušeností a obvykle nižším stupněm imunitního zásahu: interferony beta a glatiramer acetát. Infekce močových cest se samozřejmě mohou objevit, ale častěji souvisejí s měchýřem, zbytkovou močí nebo jinými riziky než přímo s výrazným utlumením imunity.
Perorální léčba, u níž se sleduje krevní obraz nebo imunitní stav: teriflunomid, dimethyl fumarát a příbuzné fumarátové přípravky, modulátory S1P receptorů jako fingolimod, siponimod a ponesimod. U části těchto léků je důležitý počet bílých krvinek, zejména lymfocytů. Při horečce, opakovaných infekcích nebo neobvyklém průběhu je vhodné informovat neurologa.
Pulzní nebo výrazněji imunitně působící léčba: kladribin a alemtuzumab. Tyto léky mohou dočasně snížit počet lymfocytů a vyžadují plánované kontroly. U horečky, pásového oparu, opakovaných močových infekcí nebo celkového zhoršení je na místě rychlejší domluva s lékařem.
Anti-CD20 léčba: ocrelizumab, ofatumumab a v některých situacích také rituximab nebo ublituximab. Tyto léky působí na B-lymfocyty. U opakovaných infekcí se může řešit nejen močový měchýř, ale i krevní obraz a hladiny imunoglobulinů podle rozhodnutí neurologa.
Natalizumab má jiné hlavní bezpečnostní téma: riziko vzácné, ale závažné infekce mozku PML. Infekce močových cest se při léčbě také vyskytují, ale pacient by měl hlavně vědět, že neobvyklé neurologické příznaky se mají vždy řešit s RS centrem.

PRAKTICKY: pacient by měl mít v mobilu nebo peněžence napsaný název léku a účinné látky. Při opakovaných infekcích močových cest je vhodné, aby o nich věděl nejen praktický lékař a urolog, ale také neurolog nebo RS centrum. Přehled léků pro pacienty průběžně aktualizuje také web Inspirante.

Ženy a muži: infekce močových cest nejsou úplně stejné

U žen jsou infekce močových cest častější i bez RS. Riziko zvyšuje kratší močová trubice, pohlavní styk, spermicidní přípravky, menopauzální změny sliznic, těhotenství, cukrovka a samozřejmě neurogenní měchýř se zbytkovou močí. U žen po menopauze může být při opakovaných infekcích vhodné gynekologické posouzení a u vybraných pacientek lokální vaginální estrogenová léčba, pokud není kontraindikovaná.

U mužů je infekce močových cest méně obvyklá a častěji vede k otázce, proč vznikla. Je potřeba myslet na zbytkovou moč, zvětšenou prostatu, zánět prostaty, zúžení močové trubice nebo kameny. Pokud má muž horečku, bolest v bedrech, bolest hráze, výrazně slabý proud moči nebo nemožnost se vymočit, nemá čekat. Léčba mužské infekce se také může lišit délkou a volbou antibiotika, protože se musí zvažovat i postižení prostaty.

U obou pohlaví platí: krev v moči, horečka, třesavka, bolest v bedrech, nemožnost se vymočit nebo výrazné celkové zhoršení jsou důvodem k rychlému vyšetření.

Není každá bakterie infekce

Pacient s neurogenním měchýřem, katetrem nebo častou autokatetrizací může mít bakterie v moči i bez skutečné infekce. Pokud nejsou příznaky, nejde automaticky o stav vyžadující antibiotika. Léčíme pacienta a jeho potíže, ne samotný laboratorní nález. Zbytečná antibiotika podporují rezistenci a mohou vést k dalším komplikacím.

Naopak pokud jsou příznaky infekce, zejména horečka nebo celkové zhoršení, je potřeba jednat. Ideální je odebrat moč na kultivaci ještě před antibiotikem, pokud to stav dovolí. U katetru se moč nemá brát ze sběrného sáčku, ale správným způsobem podle doporučení zdravotníka.

Preventivní režim u neurogenního měchýře

Prevence infekcí nezačíná brusinkami ani antibiotiky. Začíná tím, aby se močový měchýř vyprazdňoval bezpečně, pravidelně a s co nejmenší zbytkovou močí.

Pijte pravidelně během dne. Nemá smysl se „vysušit“, aby člověk nemusel na toaletu. Koncentrovaná moč může dráždit měchýř a zhoršit pálení i urgenci. Naopak velké pití najednou může vyvolat úniky. Vhodnější je rozumné, rovnoměrné pití podle zdravotního stavu, s omezením velkých dávek tekutin večer, pokud pacienta trápí noční močení.

Moč neodkládejte zbytečně dlouho. U mnoha pacientů pomáhá plánované močení například každé 2 až 3 hodiny přes den, podle pitného režimu, kapacity měchýře a doporučení lékaře. Cílem není chodit na toaletu každých 20 minut „pro jistotu“, ale najít rytmus, který brání přeplnění měchýře.

Řešte zácpu. Plné střevo zhoršuje vyprazdňování měchýře, urgenci i úniky. U RS je pravidelný střevní režim součástí urologické prevence, ne vedlejší detail.

Pokud máte doporučenou autokatetrizaci, dodržujte frekvenci a techniku, kterou vás naučil zdravotník. Vynechávání cévkování může vést k přeplnění měchýře a vyššímu reziduu. Naopak příliš časté nebo násilné zavádění cévky může dráždit močovou trubici.

Pokud máte permanentní katetr, důležitý je uzavřený odvodný systém, sáček pod úrovní měchýře, hadička bez zalomení a zbytečně neodpojovat spoje. Běžná hygiena stačí; agresivní dezinfekce okolí močové trubice nepřináší lepší ochranu a může dráždit kůži či sliznici.

Dvojité vyprázdnění: jednoduchý nácvik

Dvojité vyprázdnění může pomoci některým pacientům, u nichž po vymočení zůstává menší zbytková moč. Nehodí se pro každého a nenahrazuje autokatetrizaci, pokud je zbytková moč významná.

Postup může vypadat takto:

Sedněte si bezpečně na toaletu, opřete chodidla a uvolněte břicho, stehna i pánevní dno. Muži mohou podle situace močit vsedě, pokud jim to pomáhá k lepšímu uvolnění.
Močte bez tlačení. Nespěchejte a nezadržujte dech.
Po domočení zůstaňte ještě 30 až 60 sekund v klidu. Zkuste se lehce předklonit, změnit polohu pánve nebo se na chvíli narovnat.
Potom zkuste močit podruhé. Opět bez silného tlačení.
Pokud máte opakovaně pocit neúplného vyprázdnění, slabý proud, časté infekce nebo vám lékař naměřil významné reziduum, je potřeba urologické řešení. Dvojité vyprázdnění samo o sobě nemusí stačit.

Bez doporučení lékaře nedoporučuji pravidelně silně tlačit břišním lisem ani mačkat podbřišek, aby moč „vytekla“. U neurogenního měchýře to může zvyšovat tlak v měchýři a u některých pacientů být nevhodné.

Edukační video může být užitečné hlavně u autokatetrizace, ale má sloužit jen jako doplněk. Nejlepší je osobní nácvik se sestrou nebo urologem a potom video doporučené konkrétním pracovištěm či dodavatelem pomůcek. Pacient by neměl měnit techniku podle náhodného videa na internetu, pokud neví, že odpovídá jeho typu katetru a jeho anatomii.

Ranní a večerní rutina pro zdravější močové cesty

Ráno: vymočit se bez spěchu, případně použít dvojité vyprázdnění nebo autokatetrizaci podle plánu. Zkontrolovat, zda se neobjevila teplota, bolest, krev v moči nebo neobvyklé zhoršení RS příznaků. Připravit si pomůcky na den: vložky, katetry, náhradní prádlo, sáček na odpad, Euroklíč nebo plán dostupných WC, pokud pacient cestuje. Začít pít rovnoměrně, ne až odpoledne.

Během dne: neodkládat močení do poslední chvíle, nepřetěžovat měchýř, zapisovat neobvyklé příznaky a hlídat zácpu. Pokud pacient užívá léky na měchýř, má je brát tak, jak byly doporučeny, ne jen ve dnech, kdy se bojí cesty ven.

Večer: omezit velké dávky tekutin těsně před spaním, zvlášť pokud je problémem noční močení. Vyprázdnit měchýř v klidu, podle potřeby podruhé. U katetru zkontrolovat polohu sáčku a průchodnost hadičky. Krátce zhodnotit den: kolikrát jsem močil, byly úniky, pálení, teplota, bolest, zácpa? Právě takové poznámky mohou lékaři velmi pomoci.

Potraviny a nápoje: čemu se při opakovaných infekcích raději vyhýbat

Neexistuje univerzální „protiinfekční dieta“, která by u pacienta s RS nahradila vyšetření zbytkové moči, kultivaci nebo správné vyprazdňování měchýře. Některé potraviny a nápoje ale mohou dráždit močový měchýř a zhoršovat pálení, urgenci nebo časté močení. Pacient pak může mít pocit infekce, i když hlavním problémem je podrážděný měchýř.

Pokud se potíže vracejí, má smysl na 2 až 3 týdny zkusit omezit hlavní dráždivé spouštěče a vést si deník. Nejčastěji jde o alkohol, větší množství kávy a silného čaje, energetické nápoje, kolové a perlivé nápoje, velmi kyselé džusy a citrusy, výrazně pálivá jídla a u některých pacientů umělá sladidla. Není nutné si zakazovat vše natrvalo. Cílem je poznat vlastní spouštěče.

U pacientů s cukrovkou je důležitá dobrá kontrola glykémie. Vyšší cukr v moči a horší imunita mohou infekce zhoršovat. U všech pacientů je důležitější pravidelný pitný režim, prevence zácpy a bezpečné vyprazdňování než náhodné střídání doplňků stravy.

Kdy nečekat a koho kontaktovat

Rychle kontaktujte lékaře při horečce, třesavce, bolesti v bedrech, krvi v moči, nemožnosti se vymočit, novém zmatení, výrazném zhoršení hybnosti, rychlém zhoršení spasticity nebo pokud jste na imunitně působící léčbě RS a infekce má těžší průběh.

Prvním krokem může být praktický lékař, pohotovost nebo urolog podle závažnosti. Při výrazném neurologickém zhoršení má být zapojen neurolog nebo RS centrum. Pokud se infekce opakují, nestačí jen další antibiotikum. Je potřeba hledat příčinu: zbytkovou moč, kameny, katetr, techniku autokatetrizace, zácpu, prostatu u mužů, gynekologické faktory u žen a vliv léčby RS na imunitu.

Dobrá zpráva je, že většina těchto věcí se dá vyšetřit a ovlivnit. Cílem není pacienta strašit. Cílem je, aby věděl, kdy stačí klidný režim, kdy zavolat lékaři a kdy je potřeba řešit močové cesty stejně vážně jako samotnou RS.

MUDr. Marek Broul, Ph.D., MBA, FECSM

primář Sexuologického oddělení, Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o.z.

osobní stránky autora www.marekbroul.cz

Odborná kontrola a zdroje

NICE NG220, aktualizace 3. 6. 2026: relaps RS je definován novými nebo zhoršenými příznaky trvajícími déle než 24 hodin v nepřítomnosti infekce nebo jiné příčiny; před diagnózou relapsu je doporučeno vyloučit zejména močovou a respirační infekci. NICE také uvádí, že ne všechny relapsy vyžadují léčbu steroidy a že pacient nemá mít domácí zásobu steroidů pro samostatné použití.
NICE CG148: u neurogenní dysfunkce dolních močových cest doporučuje hodnotit infekce, zbytkovou moč, katetrizaci a rizikové faktory; antibiotická profylaxe se nemá používat rutinně a před jejím zvažováním se má hledat léčitelná příčina, například kameny nebo neúplné vyprazdňování.
EAU Neuro-Urology Guidelines 2026: u RS se močové dysfunkce v průběhu nemoci často rozvíjejí a korelují mimo jiné s délkou trvání onemocnění, klinickým průběhem a disabilitou; doporučuje se anamnéza včetně močové, střevní, sexuální a neurologické funkce, mikční deník, vyšetření moči, postmikční reziduum a podle situace urodynamika. Manuální techniky typu Credé/Valsalva mohou být u neurogenního měchýře problematické a mají se používat velmi opatrně.
EAU Urological Infections Guidelines 2026: recidivující cystitida je definována jako alespoň 3 epizody za rok nebo 2 epizody za 6 měsíců; u žen se rizikové faktory liší podle věku a hormonální situace. Lokální estrogenová léčba u postmenopauzálních žen s recidivující cystitidou je v guidelines uváděna jako jedna z možností prevence. Infekce u mužů vyžadují odlišnou úvahu, protože lokalizovaná cystitida je u mužů méně častá a musí se zvažovat prostata a obstrukce.
Inspirante.cz, Přehled léků: pacientsky orientovaný přehled léčby RS, odborně garantovaný prim. MUDr. Martou Vachovou, uvádí současné přípravky včetně interferonů, glatiramer acetátu, teriflunomidu, modulátorů S1P, kladribinu, ocrelizumabu, ofatumumabu, alemtuzumabu a natalizumabu.
EMA EPAR: Ocrevus (ocrelizumab) – nejčastějšími a nejdůležitými nežádoucími účinky jsou infuzní reakce a infekce; přípravek se nepoužívá při aktivních infekcích nebo těžce oslabené imunitě.
EMA EPAR: Kesimpta (ofatumumab) – mezi velmi častými nežádoucími účinky jsou infekce horních cest dýchacích a infekce močových cest; přípravek se nepoužívá při závažných aktivních infekcích nebo těžce oslabené imunitě.
EMA EPAR: Gilenya (fingolimod) – fingolimod brání přesunu části T-lymfocytů z lymfatických uzlin a mezi nejzávažnějšími riziky jsou uvedeny infekce; přípravek se nepoužívá u pacientů ohrožených infekcemi kvůli oslabené imunitě nebo se závažnou či dlouhodobou aktivní infekcí.
EMA EPAR: Mavenclad (kladribin) – velmi častá je lymfopenie a uvádí se zvýšená opatrnost kvůli infekčnímu riziku, zejména herpes zoster; léčba vyžaduje sledování.
EMA EPAR: Lemtrada (alemtuzumab) – důležitá rizika zahrnují autoimunitní komplikace, nízké počty krvinek, infuzní reakce a infekce; léčba je vyhrazena vybraným pacientům a vyžaduje dlouhodobé sledování.
EMA EPAR: Tysabri (natalizumab) – zvyšuje riziko infekcí včetně PML; infekce močových cest jsou mezi častými nežádoucími účinky, ale hlavním specifickým bezpečnostním tématem je PML.

Odkazy:

26 června, 2026