V rámci celostátní akce „Trousíme se“, kterou organizuje Unie Roska, jsme se v sobotu 16. května sešli, abychom prožili putování Polevskem ve stopách sklářského učně Tondy. Naším startovním i cílovým bodem se stala místní Základní a Mateřská škola. Samotná obec Polevsko je kouzelně zasazená do nádherné, a v podstatě nedotčené, přírody Lužických hor.
Sraz jsme měli naplánovaný krátce po deváté hodině ranní. Vzhledem k nepříznivému počasí jsme se ale rozhodli start pochodu odložit na 10. hodinu. A udělali jsme dobře! Počasí se umoudřilo a my jsme mohli s úsměvem odstartovat naše „trousení“.
Paní Žofia Doškářová, předsedkyně Rosky Česká Lípa, nás v úvodu seznámila s pravidly a hlavním smyslem našeho putování. Před samotným vyražením jsme ještě obdrželi písemné instrukce a vyfotili se na společnou památku.
Výběr ze dvou tras
Pro náš pochod byly vytýčeny dvě různé trasy, aby si každý přišel na své:

Trasa A: Byla určená pro méně zdatné účastníky. Měřila příjemných 2,5 km bez výrazného převýšení a vedla k rybníčku, kde na nás čekala soška vodníka Ploutvičky, a odtud zase zpět.
Trasa B: S výraznějším převýšením prověřila ty zdatnější z nás. Měřila 3 km a její cesta lemovala kostel, arboretum, vrchol sjezdovky a pokračovala lesem až k jezírku u křížku.
Tuto náročnější trasu úspěšně absolvovalo 7 statečných z celkového počtu 8 účastníků. Naše paní předsedkyně totiž zůstala na základně, aby hlídala zázemí. Během akce se k nám navíc v průběhu cesty s nadšením připojili další 4 lidé – dvě dámy se psem a maminka s dcerou.
Tajenka a krásy přírody
Cesta nám pěkně utíkala i díky tomu, že jsme na celkem 7 stanovištích postupně doplňovali tajenku. Během samotného putování už naštěstí nespadla ani kapka, a tak jsme si mohli naplno užívat krásy okolní přírody. Obdivovali jsme nejen nádherné výhledy, ale i řadu stylově upravených roubenek a nových domků.
Společný cíl a zhodnocení
Jakmile jsme se vrátili zpět, pustili jsme se do celkového vyhodnocení akce a samozřejmě i do vyluštění tajenky. Poté už následovala družná zábava, během které jsme nepohrdli malým pohoštěním. Hlavně jsme se ale zahřáli šálkem teplého čaje nebo kávy, protože venku přece jen bylo chladno a počasí nám tolik nepřálo.
Nicméně jsme to všichni zvládli na jedničku! Domů jsme se rozjížděli plní skvělých dojmů z dobře stráveného času. Závěrem mohu s radostí konstatovat, že naše setkání opět upevnilo přátelské vztahy mezi námi a udělali jsme velký kus práce pro své zdraví.
Ing. Pavel Březina, ROSKA Česká Lípa