Potíže s močením, vyprazdňováním nebo stabilitou trupu bývají u pacientů s roztroušenou sklerózou časté, ale rozhodně nejsou neřešitelné. V první části našeho průvodce se podíváme na to, jak pánevní dno funguje, proč samotné posilování nemusí stačit a jak vám může pomoci odborná fyzioterapie. Dozvíte se také, jak se připravit na první vyšetření, co můžete bezpečně vyzkoušet v pohodlí domova a kdy je naopak nutné neodkládat návštěvu lékaře.
Pánevní dno u RS: kdy může pomoci fyzioterapie
Pánevní dno se netýká jen žen po porodu. Týká se žen i mužů a souvisí s močením, stolicí, bolestí, sexualitou i stabilitou trupu. U roztroušené sklerózy může být jeho funkce ovlivněna nervovým řízením, spasticitou, únavou, slabostí, bolestí, zácpou a také tím, jak pacient dýchá a pohybuje se.
Fyzioterapie pánevního dna může být velmi užitečná. Není ale pravda, že každému stačí „dělat Kegelovy cviky“. Pánevní dno musí umět nejen stáhnout, ale také povolit a spolupracovat s dechem, břichem, bránicí, kyčlemi a zádovými svaly. Když je sval v napětí a nejde uvolnit, další posilování může potíže zhoršit.
Kdy má fyzioterapie smysl
Fyzioterapie může pomoci u urgentního nucení, některých úniků moči, stresové inkontinence při kašli nebo námaze, pocitu horší kontroly pánevního dna, bolestí pánve, bolestivého sexu, poruch uvolnění a u vybraných pacientů se zácpou. V časných stadiích RS může být užitečná právě proto, že pacient ještě často zvládne dobře spolupracovat, vnímat tělo a naučit se režim dříve, než se potíže zafixují.
Nejdříve je ale potřeba vědět, zda pacient nemá významnou zbytkovou moč, opakované infekce, retenci, krev v moči nebo jiné rizikové příznaky. Fyzioterapie nemá nahradit urologické vyšetření tam, kde je potřeba změřit zbytkovou moč nebo řešit neurogenní měchýř.
Pánevní dno není jen posilování
Některý pacient potřebuje pánevní dno posílit. Jiný se ho potřebuje naučit uvolnit. Další potřebuje hlavně načasování: stáhnout před kašlem, uvolnit při močení, neblokovat dech a netlačit břišním lisem. Častý problém je, že pacient při snaze „cvičit“ zatne břicho, hýždě a zadrží dech, ale pánevní dno nepracuje správně.
Správná fyzioterapie proto obvykle začíná vyšetřením, ne univerzálním letákem. Fyzioterapeut se ptá na močení, stolici, bolest, sexualitu, porody, operace, pohyb, únavu a denní režim. Učí pacienta rozpoznat rozdíl mezi stahem a uvolněním. Nekomplikovaně někdy používá biofeedback, elektrostimulaci nebo telerehabilitaci, ale vždy u vhodně vybraného pacienta.
Co si připravit před návštěvou
Přineste třídenní mikční deník: kolik pijete, kdy močíte, zda máte urgence, úniky, noční močení, kolik používáte vložek a zda máte zácpu. Zapište, kdy únik vzniká: při kašli, smíchu, zvednutí břemene, cestou na toaletu, po domočení, v noci nebo při sexu.
Řekněte, zda máte pálení, bolest v bedrech, krev v moči, opakované infekce, zbytkovou moč, katetr nebo autokatetrizaci. Důležité je i to, zda umíte moč spustit, zda musíte tlačit a zda máte pocit, že se měchýř vyprázdnil úplně.
Pokud se stydíte, napište si potíže předem na papír nebo do telefonu. Není nutné umět medicínská slova. Lékaři často stačí stručný seznam: co se děje, od kdy, jak často, co to zhoršuje, co pomáhá a čeho se bojíte. Když je pro vás těžké to říct nahlas, můžete text lékaři podat k přečtení.
Pomoci mohou jednoduché věty:
- „Mám RS a začaly se mi zhoršovat potíže s močením. Stydím se o tom mluvit, proto jsem si to napsal/a.“
- „Nevím, jestli jde o měchýř, gynekologický problém, pánevní dno nebo sexualitu. Potřebuji poradit, kam s tím správně jít.“
- „Bojím se, že když začnu cvičit pánevní dno špatně, zhorším si vyprazdňování. Prosím o vyšetření a konkrétní plán.“
Co může pacient zkusit doma bezpečně
Začněte pozorováním, ne silovým cvičením. Všímejte si, zda při močení zadržujete dech, tlačíte břichem nebo spěcháte. Při močení se snažte sedět stabilně, uvolnit břicho, stehna a pánevní dno. Netlačte dlouhodobě silou, aby moč „vytekla“. U neurogenního měchýře může být opakované tlačení nevhodné.
Řešte zácpu. Tvrdá stolice a tlačení na stolici zhoršují pánevní dno i močové potíže. Pomáhá pravidelný čas, tekutiny, vláknina podle tolerance, pohyb podle možností a případně léčba zácpy po domluvě s lékařem.
Dýchejte. Jednoduchý začátek je položit ruce na dolní žebra a břicho, pomalu se nadechnout do šířky žeber a s výdechem nechat tělo povolit. Cílem není „zatnout“, ale naučit se vnímat napětí a uvolnění. Konkrétní cviky pánevního dna je lepší začít až po instrukci fyzioterapeuta, zejména pokud máte bolest, pocit tlaku, retenci nebo výrazné urgence.
Ranní a večerní rutina
Ráno se v klidu vymočte, zapište noční močení a případné úniky. Udělejte krátké dechové uvolnění. Pokud máte doporučené cviky, cvičte v době, kdy nejste vyčerpaní. U RS je kvalita cvičení důležitější než počet opakování.
Během dne sledujte spouštěče úniku: rychlá chůze, přesun, vstávání ze židle, kašel, smích, cesta ke dveřím nebo stres. Fyzioterapeut s tím může pracovat, ale potřebuje vědět, kdy se to děje.
Večer zhodnoťte zácpu, bolest, úniky a únavu. Pokud se po cvičení zhoršuje bolest, pálení, tlak v pánvi nebo potíže s močením, není cílem „vydržet“. Cvičení je třeba upravit.
Kdy fyzioterapie nestačí
Fyzioterapie sama nestačí při horečce, krvi v moči, bolesti v bedrech, opakovaných infekcích, nemožnosti se vymočit, výrazném pocitu zbytkové moči, novém zhoršení hybnosti nebo spasticity, opakovaném úniku při současném pocitu plného měchýře nebo při známém vysokém postmikčním reziduu.
U těchto potíží je potřeba urologické vyšetření. Někdy se fyzioterapie vrátí do plánu později, ale nejdříve je nutné vědět, zda je měchýř bezpečný.
MUDr. Marek Broul, Ph.D., MBA, FECSM, primář Sexuologického oddělení, Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., osobní stránky autora: www.marekbroul.cz
Odborná kontrola a zdroje k 1. části:
- EAU Neuro-Urology Guidelines 2026: u pacientů s RS může trénink pánevního dna zlepšit symptomy dolních močových cest, denní frekvenci a inkontinenci, ale evidence je omezená a pacienti musí být vhodně vybráni. (Odkaz: uroweb.org)
- NICE CG148: trénink pánevního dna lze zvážit u pacientů s RS nebo po CMP, pokud je zachována volní kontrakce pánevního dna; po specializovaném posouzení lze zvážit biofeedback nebo elektrostimulaci. (Odkaz: nice.org.uk)
- EAU Neuro-Urology Guidelines 2026: vyšetření neuro-urologického pacienta má zahrnovat močové, střevní a sexuální funkce, mobilitu a varovné příznaky.
- Yavas et al., Journal of Neurologic Physical Therapy 2023: randomizovaná kontrolovaná studie hodnotila telerehabilitační trénink pánevního dna u osob s RS a inkontinencí. (Odkaz: pubmed.ncbi.nlm.nih.gov)
- Sapouna et al., Cureus 2023: přehled shrnuje možné přínosy tréninku pánevního dna u pacientů s RS s inkontinencí a sexuální dysfunkcí; kvalita evidence zůstává omezená. (Odkaz: pubmed.ncbi.nlm.nih.gov)