Opakované infekce močových cest při RS a biologické léčbě

Pacienti s roztroušenou sklerózou mohou mít vyšší riziko infekcí močových cest z více důvodů. Nejde jen o samotnou léčbu RS. Velmi často se uplatňuje nedokonalé vyprazdňování měchýře, zbytková moč, permanentní katetr, autokatetrizace bez dostatečného nácviku, zácpa, kameny, cukrovka, omezená hybnost nebo nedostatečný příjem tekutin.

Imunomodulační a imunosupresivní léčba může u některých pacientů měnit riziko infekcí. Míra rizika se liší podle konkrétního léku, věku, disability, dalších nemocí a laboratorních parametrů. Proto není správné říct, že každá infekce je „z biologické léčby“. Stejně chybné je infekce podceňovat.

Není každá bakterie infekce

U pacientů s katetrem nebo neurogenním měchýřem se bakterie v moči nacházejí často. Pokud pacient nemá příznaky, nemusí jít o infekci vyžadující antibiotika. Léčí se především pacient s potížemi, ne samotný laboratorní nález. Zbytečná antibiotika zvyšují riziko rezistence, průjmů, alergických reakcí a dalších komplikací.

Naopak skutečná infekce u pacienta na imunitně působící léčbě se má řešit včas. Důležitá je kultivace moči, citlivost na antibiotika a informace pro neurologa, zejména při horečce nebo celkovém zhoršení.

Co může pacient udělat hned

Zapisujte si příznaky, teplotu, bolest v bedrech, zhoršení spasticity, únavy nebo neurologických potíží. Vezměte k lékaři výsledky posledních kultivací a seznam antibiotik za poslední rok. Řekněte, zda máte katetr, zda se cévkujete, kolik zůstává moči po vymočení a zda trpíte zácpou.

V lékárně lze řešit pitný režim, inkontinenční pomůcky nebo podpůrné přípravky, ale opakované infekce při RS patří k lékaři. Doplňky stravy nesmí zakrýt problém se zbytkovou močí nebo katetrem.

Co dnes medicína umí

Při recidivujících infekcích se hledá příčina: zbytková moč, kameny, obstrukce, katetr, technika autokatetrizace, zácpa, menopauzální změny, cukrovka nebo imunitní rizika. Urolog může doplnit ultrazvuk, postmikční reziduum, podle situace další vyšetření. Neurolog nebo RS centrum hodnotí léčbu RS, krevní obraz, imunoglobuliny či další parametry podle konkrétního léku.

Někdy je vhodná spolupráce praktického lékaře, urologa, neurologa, mikrobiologa nebo infekcionisty. Cílem není více antibiotik, ale méně zbytečných infekcí a cílenější léčba těch skutečných.

Kdy jednat rychle

Nečekejte při horečce, třesavce, bolesti v bedrech, krvi v moči, novém zmatení, nemožnosti se vymočit, zhoršení spasticity nebo výrazném celkovém zhoršení. U pacientů na imunitně působící léčbě je lepší kontaktovat lékaře dříve, zejména pokud se infekce opakují nebo probíhají s horečkou.

Kam se obrátit

Akutní potíže řeší praktický lékař, pohotovost nebo urolog podle závažnosti. Při opakovaných infekcích, katetru, zbytkové moči nebo febrilních infekcích je vhodný urolog se zkušeností s neurogenním měchýřem. Neurolog nebo RS centrum by měly vědět o opakovaných infekcích kvůli léčbě RS a imunitním parametrům.

Nejde o hledání viníka. Jde o to najít konkrétní příčinu, kterou lze ovlivnit.

MUDr. Marek Broul, Ph.D., MBA, FECSM, primář Sexuologického oddělení, Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., osobní stránky autora www.marekbroul.cz

Odborná kontrola a zdroje

• EAU Urological Infections Guidelines: rizikové faktory náročnějšího průběhu UTI zahrnují imunokompromitovaný stav, významné postmikční reziduum, anatomické/funkční abnormality močových cest, neurourologické onemocnění, katetry, obstrukci, kameny a předchozí antibiotika.

• NICE CG148: před antibiotickou profylaxí u neurogenní dysfunkce močových cest vyšetřit léčitelnou příčinu, např. kameny nebo neúplné vyprazdňování; rutinní profylaxe UTI se nedoporučuje, lze ji zvažovat při častých nebo těžkých infekcích.

• NICE CG148: u katetrizovaných pacientů je bakteriální kolonizace běžná a vyšetření moči může být nespolehlivé pro diagnózu aktivní infekce; nevysvětlené zhoršení neurologických příznaků může být způsobeno močovými cestami.

• Leung et al., Neurological Sciences 2025: systematický přehled observačních studií hodnotil relativní riziko infekcí u osob s RS na DMT; infekční riziko se liší mezi léčebnými skupinami a real-world populace se může lišit od klinických studií.

• Elgenidy et al., Frontiers in Neurology 2024: systematický přehled a metaanalýza anti-CD20 léčby u RS upozorňuje na vztah hypogamaglobulinémie a infekcí, s potřebou monitorace a individualizace.

• Filippini et al., Cochrane Database 2025: u rituximabu je doložen zvýšený relativní výskyt závažných infekcí léčených v nemocnici oproti některým DMT, absolutní riziko však zůstává nízké a dlouhodobá data jsou omezená.