Věčné vyčerpání a pocit, že už nic nezvládnete, mohou být signálem skryté deprese. Psychiatrička MUDr. Vivian Winclair vysvětluje, jak psilocybin v bezpečném terapeutickém prostředí pomáhá získat odstup od tíživých myšlenek a jak se lze zapojit do probíhající klinické studie PsyPal v Klecanech.
Rozečtete stránku a za chvíli nevíte, co jste četli. V rozhovoru ztrácíte nit. Po obyčejném dopoledni vám únava vezme sílu na zbytek dne. Když se paměť, soustředění nebo únava při roztroušené skleróze (RS) zhoršují, může být těžké znovu a znovu zjišťovat, že věci, které dřív šly snadno, teď stojí mnohem víc úsilí. Může se přidat zoufalství nebo hluboké sklíčení, kterému se říká demoralizace. Člověk ztrácí důvěru, že svou situaci zvládne, a čím dál hůř si představuje, co by mu mohlo pomoct.
Únava a potíže se soustředěním mohou provázet RS i depresi. Důležitým vodítkem je změna oproti tomu, jak vám obvykle bývá. Pokud beznaděj přetrvává nebo se i v lepších dnech vytrácí zájem o věci, které vás dřív těšily, stojí za to probrat s lékařem, zda se k potížím nepřidala deprese.
Depresivní potíže jsou u lidí s RS časté a jejich léčba může probíhat souběžně s neurologickou péčí. Jednou z možností je psychoterapie. Například kognitivně-behaviorální terapie pomohla zmírnit depresivní příznaky ve studii přímo u lidí s RS. Podle povahy a závažnosti potíží přicházejí v úvahu také antidepresiva. Protože se úleva nedostaví u každého, zkoumají se i další možnosti. Jednou z nich je terapie s psilocybinem.
Co člověk při sezení s psilocybinem prožívá?
Psilocybin je látka, která je v přírodě obsažená v houbách lysohlávkách. Na několik hodin může změnit způsob, jakým člověk vnímá okolí, přemýšlí a prožívá emoce.
Tomu se říká změněný stav vědomí. Člověk je vzhůru a může s terapeuty mluvit. Hudba může působit silněji, čas může ubíhat jinak a se zavřenýma očima se mohou objevovat barvy, obrazce nebo živé výjevy. Někdy vystoupí do popředí vzpomínka nebo emoce, která člověka překvapí svou intenzitou. Průběh se u jednotlivých lidí liší. Během téhož sezení se mohou vystřídat chvíle klidu, radosti, smutku nebo strachu.
Jak by to mohlo pomoci při depresi?
Po podání se psilocybin v těle mění na látku, která působí na serotoninové receptory v mozku. Během účinku se dočasně mění způsob, jakým spolu různé oblasti mozku komunikují. Vědci zkoumají, zda psilocybin může také podpořit schopnost mozku přizpůsobovat se novým zkušenostem. Této schopnosti se říká neuroplasticita.
Další hypotéza se týká toho, jak člověk zachází se svými myšlenkami a pocity. Když se mu opakovaně nedaří soustředit nebo musí kvůli únavě rušit plány, může se mu stále vracet myšlenka „Už nic nezvládnu.“ Během sezení by člověk mohl od takové myšlenky získat určitý odstup a připustit si i jiný pohled na svou situaci. Při následných terapeutických rozhovorech pak může hledat, jestli se tento pohled dá využít v běžném životě. Třeba si promyslet, koho by mohl požádat o pomoc s konkrétní věcí, která ho vyčerpává.
V některých klinických studiích se po podání psilocybinu s psychologickou podporou depresivní příznaky zmírnily a to i u lidí, kterým běžně dostupná léčba nepomohla. Zda a nakolik může tento přístup pomoci s depresí právě lidem s RS, zkoumáme v studiji PsyPal.
Jak probíhá studie PsyPal?
PsyPal je mezinárodní klinická studie. Její česká část probíhá v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech u Prahy. Sledujeme, jak se mění příznaky deprese a jak účastníci podání psilocybinu snášejí. Náhodné rozdělení určí, kdo při dvou sezeních dostane vyšší dávky a kdo při obou sezeních dostane velmi nízkou srovnávací dávku. Obě skupiny mají stejný počet terapeutických setkání. Hlavní hodnocení změny příznaků deprese probíhá šest týdnů po druhém podání.
Jako terapeutka provázím účastníky přípravou, samotným sezením i následnými rozhovory. Při třech přípravných setkáních mluvíme o tom, co mohou čekat, čeho se obávají a jakou podporu mohou během sezení potřebovat. Při obou podáních jsou přítomni dva terapeuti a účastník je pod zdravotnickým dohledem. Vedle emočně náročných prožitků se může objevit například nevolnost, bolest hlavy nebo přechodné zvýšení krevního tlaku. Při pěti následných rozhovorech, kterým říkáme integrační setkání, se vracíme k tomu, co člověk během sezení prožil a co pro něj může mít význam.
Koho nyní hledáme?
Do studie PsyPal v Klecanech hledáme dospělé lidi s roztroušenou sklerózou, kteří mají příznaky deprese. Pokud vás účast zajímá, můžete napsat na infopsypal@nudz.cz .
Studijní tým vám vysvětlí, co účast obnáší, a při vstupním posouzení s vámi probere vaše potíže, zdravotní stav a užívané léky. Ozvat se můžete i tehdy, když se teprve rozhodujete.
Praktické informace najdete ZDE