Jedním z nejdůležitějších letošních posunů je vznik legislativně ukotveného systému, který poprvé propojuje zdravotní a sociální data. Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí tím odstranily dlouholetou „datovou slepotu“, která bránila porozumět tomu, jak skutečně žijí a jakou péči potřebují lidé s demencí, chronickými nemocemi či vysokou závislostí na pomoci druhých. Propojená data přinášejí konkrétní výsledky i v medicíně. Umožnila například popsat přínos moderní léčby roztroušené sklerózy, díky níž zůstává většina pacientů pracovně aktivní.
Nový datový most umožňuje přesněji plánovat kapacity, cílit investice a hodnotit, zda se nákladná léčba promítá do lepší kvality života nebo návratu pacientů do práce. Podklady už nyní stojí za tvorbou strategií v oblasti geriatrické a paliativní péče, určením potřeb terénních služeb či navýšením vzdělávacích kapacit pro nelékařské profese. Resorty tak získaly nástroj, který dokáže ukázat nejen rozsah potřebných služeb, ale i efektivitu jednotlivých opatření.
Zcela nový pohled získaly resorty také na personální nedostatky v sociálních službách či na to, jak často pobytová zařízení spoléhají na zásahy zdravotnické záchranné služby. Po letech roztříštěných informací má Česká republika k dispozici jednotný datový základ, který umožňuje připravovat zdravotní a sociální systém na stárnutí populace s mnohem větší přesností a odpovědností než kdykoli předtím.
Zdroj: Medical Tribune