Search
Close this search box.

Jaroměřice nad Rokytnou, zámek (NKP)

Kraj Vysočina

Velkolepý komplex honosné barokní rezidence je spjat se jménem hraběte Jana Adama z Questenberga, který v místě svého moravského zámeckého sídla realizoval rozsáhlý projekt architekta Domenica d’ Angeli. V rámci těchto prací byl také upraven přilehlý kostel sv. Markéty. Na bohaté malířské a štukové výzdobě interiérů se podíleli moravští, rakouští a italští mistři. Další barokní úpravy probíhaly podle návrhu architekta Jakuba Prandtauera. Pozornost byla soustředěna i na rozlehlý zámecký park, do něhož byla umístěna řada plastik z dílny Kašpara Obera. Zámek byl již v době hraběte Questenberga bohatě kulturně využíván a to především díky tomu, že hrabě, poučený cestami po Evropě, velmi podporoval operní představení i jiné umělecké projekty. Na začátku 30. let 18. století se na zámku budovalo divadlo, ve kterém byla zřejmě provedena první česká opera zámeckého kapelníka Františka Václava Míči. Pro některá divadelní představení byl využíván i přívětivý prostor parku. V téže době se dále upravovaly interiéry, do jejichž podoby hrabě často výrazně zasahoval. Po roce 1737 vlna velkých stavebních úprav ustala a další činnost se soustředila jen na dílčí změny interiérů. V současné době je objekt vedle klasické prohlídkové trasy využíván na mnohá kulturní představení, jakými jsou například pravidelně pořádané koncerty operních umělců a vážné hudby v podmanivých prostorách zámeckého parku.Pro handicapované návštěvníky je bez problémů přístupný krásný zámecký park s exteriéry a také část prohlídkové trasy v přízemí objektu. Zde lze navštívit salóny zámeckého křídla, hostinské pokoje, bývalou lázeň v grottě a salu terrenu. Druhá část expozice je v 1. patře, kam je nutno vozíček vynést po schodišti. Dále je pak tato trasa také bezbariérová. V rámci expozice může návštěvník vidět stylové barokní interiéry v hlavním obytném křídle i orientální kabinet a taneční sál s unikátní nástěnnou a nástropní malbou. V objektu je k dispozici bezbariérová toaleta pro vozíčkáře, parkování je možné v bezprostřední blízkosti zámku.

půdorys

675 51 Jaroměřice nad Rokytnou
tel./fax: 568 440 237
www.zamky-hrady.cz
zamek_jaromerice@wo.cz

Hrubý Rohozec, zámek (NKP)

Liberecký kraj

V místě zámku na okraji Turnova stával původně středověký hrad z počátku 14. století, v etapách pozdně goticky přestavovaný. O pozdně renesanční úpravu se zasloužil Karel z Vartemberka, v jehož majetku byl objekt od roku 1593. Z této doby se dodnes zachoval původní renesanční krov. Renesanční adaptace byly ukončeny roku 1631, kdy se zámek dostal do vlastnictví rodu Desfoursů. V rodině Desfoursů zůstal Hrubý Rohozec až do roku 1945. Ve 20. letech 19. století objekt klasicistně modernizoval architekt Jan Filip Joendl, což se projevilo například klasicistně rustikovanými omítkami fasád. Dále byly upravovány i interiéry a zámecká zahrada. Klasicistní podoba průčelí nakonec zanikla při úpravě po roce 1880.Návštěvníky na vozíčku uvítá bezproblémový přístup do zámeckého parku v anglickém stylu na rozloze 2,5ha s řadou cizokrajných rostlin a stromů. Dále jsou bez bariér přístupné exteriéry nádvoří. Do expozice je nutná pomoc při vynesení do schodů, pohyb po prohlídkové trase je bez obtíží. K vidění jsou stylové dobové interiéry s expozicí vývoje kultury bydlení a odívání jednotlivých historických slohů od renesance až po secesi ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Bezbariérová toaleta v objektu není, parkoviště je cca 200m od budovy zámku.

půdorys

511 01 Turnov
tel./fax: 481 321 012
www.zamky-hrady.cz
h.rohozec@iol.cz

Hořovice, zámek (NKP)

Středočeský kraj

Původní panské sídlo v místě dnešního zámku pochází ze 13. století. K panství náležel i hrad, obojí ve vlastnictví pánů z Žirotína. Po nich objekt vystřídal řadu dalších majitelů. Za hrabat z Vrbna prošla stavba zásadními stavebními úpravami, neboť jejich záměrem bylo vybudování reprezentativního barokního zámeckého sídla. K centrálnímu objektu byla přistavěna dvě zámecká křídla a jejich protažením do zahradní části v nižším provedení bylo vytvořeno hospodářské zázemí. Celkové půdorysné řešení zámku odpovídá tvaru písmene H. Další výraznější adaptace se objekt dočkal ve 2. polovině 19. století, kdy přišli noví majitelé, Hanavští, a byly dokončeny arkády a skleněná galerie u jihovýchodního a severovýchodního křídla. Definitivní podobu získal zámek po úpravě ve 20. letech 20. století podle projektu mnichovského architekta Ernesta Hagera. Z původní barokní výzdoby interiérů se dochovala nástropní freska v zámeckém vestibulu a tzv. Slavíkův sál. Mřížová brána zahradního průčelí a Sluneční brána v parku je zdobena sochami z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Zámecký park byl navržen ve 30. letech 18. století ve francouzském stylu.Zámek Hořovice je pro návštěvníky na vozíčku dostupný s pomocí. Park a exteriéry jsou přístupné bez bariér, do expozice je nutná pomoc při vynesení do schodů. V obou patrech, kde se nachází expozice, jsou vnitřní komunikace bezbariérové, jsou zde široké dvojkřídlé dveře. Zámecká expozice nabízí prohlídku historických interiérů s barokním a empírovým historickým zařízením, výstavu hracích strojků a galerii umělecké litiny. Toaleta je bezbariérově přístupná, ale není upravená pro vozíčkáře, je nutná asistence doprovodu. Možnost parkování je přímo v dosahu objektu u parku.

půdorys

Vrbnovská 22, 268 01 Hořovice
tel./fax: 311 512 479, 311 516 549
www.zamky-hrady.cz
horovice@stc.npu.cz

Horšovský Týn, hrad a zámek (NKP)

Plzeňský kraj

Jádro dnešního zámku tvoří původní hrad s kaplí Nejsvětější Trojice ve věži z poloviny 13. století. Hrad se nacházel nad důležitým brodem přes řeku Radbuzu. Až do doby husitských válek patřil církvi. Dnešní podoba zámku pochází z období renesance, ze 16. a počátku 17. století. Tehdy ho vlastnili Lobkowiczové, kteří se zasloužili o vybudování hlavních zámeckých křídel a vyzdobení nástěnnými malbami. Po třicetileté válce vlastnil objekt rod Trauttmansdorffů. Byly provedeny některé další stavební úpravy zámku i přilehlého okolí, ale nebylo už narušeno stavebně cenné starší jádro stavby. Převážná část změn se soustředila na novou parkovou úpravu. Na restauračních pracích koncem 19. století se podílel i významný architekt a profesor české techniky Josef Schulz.Po předem ohlášené návštěvě je návštěvníkům na vozíčku poskytnuta veškerá pomoc s vystoupáním po schodech do 1. patra, kde se nachází hlavní zámecká expozice. Celá prohlídková trasa v tomto patře je téměř bez bariér, nachází se zde také toaleta pro vozíčkáře. V přízemí je expozice velmi členitá s množstvím schodů, prohlídka vyžaduje rovněž pomoc. Návštěvník může shlédnout hradní interiéry (unikátní gotickou biskupskou kapli, zbrojnici, hodovní síň), historické interiéry zámku (taneční sál, knihovnu, galerii českých panovníků), expozici historických zajímavostí (osvětlovacích těles, cestovních a hygienických potřeb, dětského nábytku a hraček, expozici kuchyně s původním vybavením nádobí) a zámeckou jízdárnu, ochozovou chodbu a interiéry purkrabství s etnografickými sbírkami. Bez problémů je přístupný zámecký park. Parkování je možné na náměstí před zámkem. V rámci plánované rekonstrukce náměstí se počítá se zřízením vyhrazeného parkoviště pro invalidy. Běžně jsou realizovány také prohlídky pro mentálně postižené. Pro sluchově postižené jsou k dispozici
psané průvodcovské texty. Pro nevidomé jsou k dispozici vybrané exponáty, které si mohou
osahat.

půdorys

346 01 Horšovský Týn
tel./fax: 379 423 111, 379 423 113
www.cestujme.cz/npu
www.zamky-hrady.cz
hz.htyn@arcom.cz

Hluboká nad Vltavou, zámek (NKP)

Jihočeský kraj

Jádro dnešního zámku tvoří hrad Frohnburg ze 13. století. Vystřídalo se zde mnoho majitelů, mezi významné patřil Vilém z Pernštejna, páni z Hradce, Schwarzenbergové a jiní. V 60. letech 16. století se páni z Hradce zasloužili o postupnou přeměnu původního hradu na zámek. Na stavebních úpravách se podílel i jeden z největších renesančních architektů, Baldassare Maggi. Po něm pokračoval stavitel Domenico Benedetto Cometta. Z této doby, tedy z 90. let 16. století, pochází pravidelná dispozice zámku se dvěma uzavřenými dvory. O něco později byla ohrazena okrasná zahrada a v ní postaven letohrádek. Do dalších dějin zámku se výrazně zapsal Adam František Schwarzenberg, za něhož byl objekt barokně přestavěn podle plánů architekta Pavla Ignáce Bayera. V barokním slohu byly upraveny jak interiéry, tak i sjednoceny fasády. Dnešní podoba zámku však vychází z rekonstrukcí v duchu novogotiky a anglické renesance v 19. století, inspirované vzorem královského hradu Windsor v Anglii. V tomto stylu byly řešeny i zámecké interiéry, pro něž je typické využití originálního staršího zařízení v kombinaci s novodobými předměty. Byly sem přeneseny vzácné kusy nábytku, obrazové fondy, nástěnné koberce, soubory porcelánu, keramiky skla i cenných zbraní. Zámek se stal předním schwarzenberským sídlem a jedním z nejreprezentativnějších objektů v Čechách.Návštěvníci na vozíčku mohou bez obtíží navštívit zámecký park a prohlédnout si exteriéry zámku. Prohlídková trasa je v 1. patře a v suterénu, je dostupná pouze s pomocí po schodech, samotná trasa je bez bariér. K vidění jsou pak bohatě řezbářsky a štukatérsky zdobené stylové interiéry s významným mobiliářem. Toalety upravené pro invalidní občany v objektu nejsou. Pro parkování jsou vyhrazena dvě místa cca 300m od zámku za Alšovou jihočeskou galerií. Hlavní parkoviště je 1500m daleko.

půdorys

373 41 Hluboká nad Vltavou
tel./fax: 387 843 911, 387 965 526
www.zamky-hrady.cz
www.pamatky-jc.cz
zamekhluboka@volny.cz

Grabštejn, hrad a zámek

Liberecký kraj

Původní hrad na ostrohu u Hrádku nad Nisou založili okolo poloviny 13. století pánové z Donína. Navzdory opakovanému dobývání, zůstal hrad v majetku Donínů až do roku 1562. Tehdy koupil zadlužené panství německý vicekancléř v Čechách Jiří Mehl ze Střelic a středověký hrad velkolepě přestavěl na reprezentativní renesanční zámek s rozsáhlým parkem a vzácnými dřevinami. Tuto podobu si z větší části uchoval objekt do dnešní doby. Grabštejn byl posléze v držení několika dalších majitelů, avšak výraznější stavební úpravy pocházejí až z 80. let 18. století, kdy zámek vlastnili Clam-Gallasové. Úpravy se týkaly především interiérů, které byly barokně adaptovány. Po roce 1843 zámek utrpěl vážnější poškození při požáru, následné opravy vnějších fasád proběhly v pozdně klasicistním stylu a zároveň byl objekt o jedno patro snížen. Dodnes je v jádru zámku patrný pozůstatek původního středověkého hradu – zachovala se velká okrouhlá věž a část obvodového zdiva. Mezi nejzajímavější části patří kaple sv. Barbory z konce 60. let 16. století s cennými freskami, vybudovaná v místě starší svatyně ze 14. století.Přístup tělesně handicapovaných návštěvníků na Grabštejn je možný s pomocí. Bez asistence je možný pohyb po velkém nádvoří, spojený s prohlídkou zámeckých exteriérů. Prohlídku interiérů je nutno dohodnout předem, vozíčkář je pak vynesen do patra, kde může absolvovat prohlídkovou trasu po historických interiérech s expozicí nábytku a dřevořezeb ze sbírek Severočeského muzea v Liberci. Věž a některé části objektu jsou pro invalidní osoby nedostupné.
Na zámku jsou k dispozici toalety, které může invalidní návštěvník použít s asistencí, zcela bezbariérové toalety se plánují realizovat do roku 2006. Připravuje se také realizace výtahu. Parkování je možné předem domluvit přímo u zámku.

půdorys

463 34 Hrádek nad Nisou
tel./fax: 482 724 301, 482 724 208
www.zamky-hrady.cz
grabstejn@volny.cz

Fryštát, zámek

Moravskoslezský kraj

Trojkřídlá patrová empírová stavba stojí v místě středověké tvrze neznámého vzhledu, která počátkem 16. století vyhořela. Během staletí vystřídal objekt celou řadu majitelů. Mezi nejvýraznější patří hraběcí rod Larisch-Mönnichů, který zámek koupil v roce 1792. S ním je také spojena náročná přestavba objektu, která upravovala předešlé barokní adaptace. Zámek pak získal ušlechtilý empírový vzhled. V interiérech se projevila bohatost a nároky Larisch-Mönnichů, úspěšných podnikatelů v zemědělství i průmyslu, sbírkou vynikajících výtvarných děl a historizujícím charakterem salónů. Okolní park byl upraven v anglickém stylu. Na sklonku 19. a počátkem 20. století se stal zámek přitažlivým cílem návštěv řady významných panovnických osobností – členů rodu Habsburků, německého císaře i bulharského cara. Po dokončení novodobé obnovy zde byla zřízena památková interiérová instalace a podařilo se sem navrátit i část původních kmenových sbírek – historický nábytek, portréty a předměty uměleckého řemesla. Obnovena byla i klasicistní iluzivní výmalba části interiérů zámku.Pro návštěvníky na vozíčku je bez problémů přístupná expozice České umění 19. století ze sbírek Národní galerie v Praze a samozřejmě i zámecký park, kde jsou vysázené vzácné dřeviny a ve střední části, poblíž bývalých koníren, vybudován zookoutek s výběhem pro vysokou zvěř a drobným vodním ptactvem. S pomocí a po předchozím telefonickém objednání je dostupná prohlídková trasa zámku, v rámci níž jsou k vidění umělecko-historické sbírky 16. až 20. století. Nejvíce jsou zastoupeny sbírky a nábytek posledních majitelů, Larisch-Mönnichů, soubor barokních rytin s loveckými motivy, vídeňský a míšeňský porcelán. Zvláš_ cenný je knižní fond bývalé zámecké knihovny a rovněž je zde znamenitý soubor ručně vázaných koberců francouzské výroby 18. století. Bezbariérová toaleta je k dispozici v zámecké vinárně v budově zámku. Parkování je možné cca 20m od vstupu do objektu na neplaceném parkovišti u hlavní pošty.733 24 Karviná-Fryštát
tel./fax: 596 318 382, 596 387 400, 596 318 381−2
www.karvina.org
info@karvina.org
zamek-frystat@karvina.org

Duchcov, zámek (NKP)

Ústecký kraj

Ve 2. polovině 17. století byl na místě hradu pánů z Oseka a později renesančního sídla podle plánů Ulrika Aostalliho postaven barokní zámek. Přestavba byla realizována na základě plánů architekta Jeana Baptista Matheye. Do finální podoby dovedl adaptace František Maxmilián Kaňka. Do počátku 18. století byla dokončena přestavba hlavního traktu a připojena k němu dvě boční křídla. Součástí zámeckého areálu se stal i barokní kostel Zvěstování Panny Marie. Výzdoba interiérů je prací nejvýznamnějšího českého barokního freskaře Václava Vavřince Reinera, bohatá sochařská výzdoba od vrcholně barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna.
V 18. století sloužil zámek jako centrum společenského života, navštěvovala ho řada významných hostů, mezi kterými byl například J. W. Goethe, Frederyk Chopin nebo L. van Beethoven. Ve službách Valdštějnů zde pracoval jako knihovník i proslulý G. Cassanova, který zde i zemřel. Po pozemkové reformě v roce 1920 byl Duchcov zkonfiskován a posléze zakoupen okresním úřadem. Jeho sbírky (kabinet přírodnin a rarit a sbírka zbraní) byly rozptýleny na zachované valdštejnské zámky (Mnichovo Hradiště a Doksy). Od 60. let 20. století byl využíván pro kulturní účely a postupně rekonstruován.Vstup do zámku i pohyb po Knížecí zahradě je bezbariérový. Expozice se nachází v 1. patře, kam je možné se dostat s pomocí – je nutné zdolat schodiště. Celá prohlídková trasa je pak bez bariér, na konci prohlídky je nutné vozíček opět snést po schodech dolů. Expozice dokládají historický vývoj nábytku, v křídle, kde bydlel a zemřel Cassanova, je instalována expozice s ním spojená. Přístupné jsou rovněž poklady z depozitářů. Parkování je možné v bezprostřední blízkosti zámku, bezbariérová toaleta pro vozíčkáře je v přízemí zámku.

půdorys

419 01 Duchcov
tel./fax: 417 835 301, 417 835 170
www.zamky-hrady.cz
zamekdux@proactive.cz

Dobříš, zámek

Středočeský kraj

Dnešní zámek, stojící v místě staršího renesančního sídla z konce 16. století, prošel během své existence řadou stavebních úprav. Roku 1630 prodal císař Ferdinad II. Dobříš známému vojevůdci z doby třicetileté války, Bruno Mansfeldovi. Jeho syn se zasloužil o přestavbu renesančního zámku na barokní a s tím byly podniknuty i náležité úpravy okolí. Roku 1720 však celý objekt vyhořel a jeho další vývoj řídil Jindřich Pavel Mansfeld, který ho nechal kompletně přestavět podle projektu francouzského architekta Julese Roberta de Cotte. O malířskou výzdobu a zařízení interiérů se postaral zřejmě Florenťan Giovanni Niccolo Servandoni. Sňatkem
Marie Isabelly, Jindřichovy dcery, s Františkem Gundakarem Colloredem se spojil majetek, znak i jména obou rodů na Colloredo-Mansfeld. Tento rod vlastnil zámek až do roku 1945, v 90. letech jim pak byl majetek vrácen. Významnou součástí zámeckého areálu je i obnovený park ve francouzském stylu s řadou soch, z nichž některé jsou od známého klasicistního sochaře Ignáce Platzera. Hlavní pohledovou osu zakončuje v zahradě oranžerie. Za ní navazuje anglický park, založený kolem roku 1800.Pro návštěvníky na vozíčku je zámek dostupný s asistencí. Bez problémů je možná prohlídka zámeckého parku – francouzské a anglické zahrady. Do expozice, která je v 1. patře, je přístup možný s pomocí po zdolání schodů. Následný pohyb po expozici není obtížný, vstupy do jednotlivých místností jsou dostatečně široké. Zpřístupněné jsou reprezentační sály a soukromé hostinské pokoje se štukovou a malířskou výzdobou, nábytkový fond ve francouzském stylu 18. století či obrazové sbírky s rodovými podobiznami, květinovými zátišími nebo italskými vedutami. Parkování je možné přímo před zámkem na hlídaném parkovišti. Upravená toaleta pro vozíčkáře je v zámecké restauraci.

půdorys

263 01 Dobříš
tel./fax: 318 521 240, 318 522 176
www.zamekdobris.cz
www.zamky-hrady.cz
info@zamekdobris.cz

Dačice, zámek (NKP)

Jihočeský kraj

Dnešní empírový zámek stojí v místě původního renesančního, později barokně upravovaného sídla. Stavbu čtyřkřídlé budovy se čtvercovým nádvořím iniciovali Krajířové z Krajku. Architektonický návrh pochází zřejmě od italského architekta Francesca Garofa de Bisson. V 17. století vlastnili panství Berkové z Dubé, avšak k větším stavebním zásahům došlo až za nových majitelů, Osteinů. Barokní přestavba v 1. polovině 18. století byla realizována na základě návrhu Francesca Camelliho. Po přelomu století bylo sídlo dále upraveno v empírovém stylu. Stavitele Riedla zde vystřídal vídeňský architekt Schleps, který se zasloužil o vnitřní úpravu zámku a především o monumentální schodišťovou halu s mramorovým památníkem Bedřicha K. Dalberga-Osteina. V hlavním zrcadlovém sále jsou instalovány portréty významných historických osobností, mezi další vystavené obrazy v salónech patří například díla malířů J. Abela, K. Agricoly a dalších. Zámeckou knihovnu zdobí mimo jiné i podobizna básnířky Terezie Dalbergové od malíře Františka Kupky.

Návštěvníkům na vozíčku je zámek přístupný v omezeném rozsahu. Zcela volně je možné se pohybovat po nádvoří a krásném, dobře udržovaném zámeckém parku v přírodně krajinářském stylu s kapličkou a rozmanitými druhy stromů, keřů a bylin. Po překonání dvou schůdků se lze dostat i do přízemí zámku, kde může návštěvník shlédnout část prohlídkové trasy. 

S malou pomocí se mohou lidé na vozíku dostat do muzea, konkrétně do expozice první kostky cukru na světě, která byla vyrobena v roce 1843 právě v Dačicích.

Od roku 2017 jsou k dispozici nové bezbariérové toalety, stejně tak nová bezbariérová zámecká kavárna.

půdorys

380 01 Dačice
tel./fax: 384 420 246
www.zamekdacice.cz
info@zamekdacice.cz