Potřebuji invalidní důchod

Vysvětlíme, kdy můžete dostat invalidní důchod, jak o něj požádat, kdo a jak posoudí Váš zdravotní stav a jak se určí výše důchodu. Popíšeme také, jak se dá důchod zvýšit a jak se můžete bránit, pokud nesouhlasíte s rozhodnutím o důchodu.

(Pokračování textu…)

Jak probíhá magnetická rezonance a čím se liší od jiných zobrazovacích metod

Magnetická rezonance (MRI z anglického Magnetic Resonance Imaging ) se používá k zobrazování vnitřních orgánů v těle. Novějším typem je funkční magnetická rezonance (fMRI), která konkrétně slouží k funkčnímu zobrazování mozku a jeho odezev na vnější i vnitřní podněty. Obě vyšetřovací metody jsou neinvazivní. Pojďme se na ně podívat trochu konkrétněji.

Podepsání informovaného souhlasu

Jako u každého speciálního vyšetření podepisujete formulář se souhlasem k výkonu vyšetření, popřípadě i k podání kontrastní látky Ta slouží pak ke zlepšení kontrastu mezi různými tkáněmi, k odlišení anatomických struktur či dokonce ke zviditelnění patologie.

Formulář na magnetickou rezonanci také obsahuje dotaz, zda máte v těle nějaký kovový předmět. Hodinky a šperky si samozřejmě sundáte, nicméně často mají v sobě lidé po některých operacích nebiologické materiály, které mohou při MRI způsobovat nemalé problémy. Jedná se především o možné poškození pacienta, nebo vzniku obrazových defektů na snímcích.

Tyto komplikace se odvíjí hlavně od použitého materiálu, který má pacient v těle – jde především o látky s elektrickými a magnetickými vlastnostmi, které následně ovlivňují magnetické pole při vyšetření. Pak se může stát, že předmět v těle začne být magnetický a poškodí okolní tkáně. V případě kovových látek schopných vést elektrický proud (kardiostimulátor) zase vzniká riziko zahřívání a může dojít až k popálení či poškození přístroje. Proto je nutné vždy tyto materiály uvést, aby o nich lékaři věděli a posoudili, zda je vůbec možné vyšetření provést.
Dnes se však stále častěji používají nebiologické materiály, které jsou při následném vyšetření magnetickou rezonancí naprosto nezávadné.

Doba vyšetření při magnetické rezonanci a co se při ní děje

Vyšetření trvá zhruba půl hodiny až čtyřicet minut. P latí však, že čím lepší rozlišovací schopnost a větší orgánové přiblížení, tím se doba MRI prodlužuje.

Pacient musí ležet v klidu a bez hnutí. Položí se na lehátko a je zasunut do tunelu, dostane sluchátka, neboť magnetická rezonance je poměrně hlučná. Na krk a hlavu vám dají speciální helmu, která obsahuje zrcátko a vy se můžete dívat ven. Pro případ, že byste měli jakýkoliv problém (nejčastěji se vyskytují klaustrofobické pocity) dostanete do ruky houkací balónek, který v případě potřeby můžete stisknout a on vyšle signál do kabiny, kde jej uslyší vyšetřující lékař. Ten na vaši žádost magnetickou rezonanci přeruší.

Během vyšetření se pořizují specifické a detailní snímky požadované části těla a ty pak zpracovává specializovaný doktor. Výsledky se pak posílají lékaři, který vás na MRI původně poslal.
Jak funguje magnetická rezonance.

Metoda MRI je založená na fyzikálním principu nukleární magnetické rezonance v živých systémech. Někdy se proto můžete setkat se zastaralým pojmem jaderná tomografie , nicméně od toho se upouští, neboť evokuje souvislost s jadernou energií a vzbuzuje pak jisté obavy.

Princip nukleární magnetické rezonance využívá chování vybraných atomových jader určitých chemických prvků v těle (zde si vzpomeňte na hodiny chemie), které se nachází v silném magnetickém poli a reagují na vysokofrekvenční elektromagnetické pole přístroje. Každá tkáň v těle má totiž odlišnou atomovou magnetickou resonanci a liší se tedy i svými vlastnostmi. Výsledkem je pokaždé speciální signál, který se promítá v oblasti rádiových vln, z kterých je následně zobrazen výsledný obraz orgánu či části těla.

Pro medicínské účely se nejvíce využívají vlastnosti jader vodíku, neboť vodík je nejčastěji zastoupen v molekulách vody, která tvoří 60% hmotnosti lidského těla a lze jej tedy snadno najít. Potom se nejčastěji využívá jádro uhlíku, fluoru, sodíku či fosforu. Patologie se pak odhalují tím způsobem, že se atomová jádra vystavená vnějšímu působení (magnetickému poli) chovají jinak, než by správně měly (mají odlišné rezonanční frekvence). Na tyto anomálie se pak zaměřuje pozornost při dalším vyšetření. To by pro laické pochopení magnetické rezonance bezpochyby stačilo. Dále už MR funguje především na základě kvantové teorie, díky které máme od 80. let magnetickou rezonanci.

Je nějaké nebezpečí při vyšetření magnetické rezonance?

Jak už bylo řečeno, při tomto druhu vyšetření se vůbec neoperuje s jakoukoliv radioaktivitou, jak by se mohlo zdát. Není zde proto nebezpečí ozáření, na rozdíl třeba od vyšetření pomocí CT (výpočetní tomografie) či rentgenového vyšetření, u nichž se používá vliv ionizačního záření (avšak v malém množství).

Podle nemocnice Na Homolce nelze MRI provádět lidem s kardiostimulátory či kochleárními implantáty, neurostimulátory a kovovými sponami v oku. Ostatní kontradikce podle nemocnice Na Homolce jsou pak podle určitých pravidel a doporučení. Například zavedené kovové materiály nejsou rizikem, pokud jsou v těle více jak 6. týdnů. Rizikovou skupinou jsou lidé s velkým tetováním ve vyšetřované oblasti, neboť může tvořit kovovou bariéru. Také se doporučuje nepoužívat žádná líčidla, jelikož mohou obsahovat sloučeniny železa.

Magnetická rezonance by se také neměla provádět do prvního trimestru gravidity. U kojících žen se MRI provádí bez kontrastní látky, jelikož jej miminka špatně vylučují. Jak uvádí biofyzikální ústav Masarykovy univerzity , magnetická rezonance nedělá dobře lidem s klaustrofobií (lze podat uklidňovací léky), a třeba pokud máte zubní výplně a korunky, můžete cítit nepříjemné svědění. Vlivem silného magnetického pole se občas vyskytují závratě, žaludeční nevolnost a zvýšený tep. Magnetická rezonance je hlučná, jelikož se zapínají a vypínají cívky magnetického záření a to způsobuje hluk, který připomíná údery kladivem.

Nevýhodou MRI jsou pak vysoké pořizovací a provozní náklady. P ro pacienty je sice magnetická rezonance hrazená pojišťovnou, ale má celkem dlouhou čekací lhůtu. Oproti takovému CT je poměrně dlouhým vyšetřením, při němž se mohou častěji vyskytovat tzv. artefakty (bílé skvrny) na výsledném obraze.

Rozdíl mezi magnetickou rezonancí a výpočetní tomografií

MR má oproti CT ( Computed Tomography ) výhody v detailnějším skenu a v rozlišení jednotlivých tkání a třeba také obrazu mozku. A toto všechno lze vidět v 3D Lze ji využít v předoperačním plánování a dá se ji opakovat, neboť nevyužívá ionizujícího záření. Počítačová tomografie je ale zase oproti MR rychlejší (trvá 5-10 minut ) a je také cenově mnohem levnější a tedy dostupnější ve více nemocnicích. Lze ji využít především v akutních případech, při úrazech hlavy a cévních mozkových příhodách.

Co lze odhalit magnetickou rezonancí

Existuje velmi široká paleta toho, jaké patologie lze pomocí MRI objevit. Do indikací se podle nemocnice Na Homolce řadí především nádorová onemocnění, zánětlivá onemocnění ( roztroušená skleróza ), záchvatovitá onemocnění ( epilepsie cévní onemocnění neurodegenerativní onemocnění , vrozené vady, psychické změny včetně psychotických onemocnění , onemocnění hypofýzy a mozkových nervů.

Zdroj informací pokud není uvedeno jinak, byl čerpán z publikace: Zobrazovací metody využívající neionizující záření od autorského kolektivu Masarykovy univerzity. womanonly.cz

Za roztroušenou sklerózou je virus, kterým se nakazí skoro každý, ukázal rozsáhlý výzkum

Rozsáhlý vědecký výzkum přinesl důkazy, že jeden z nejrozšířenějších virů na světě může vést k rozvoji roztroušené sklerózy. Riziko vzniku této nemoci po infekci virem Epstein-Barrové stouplo dvaatřicetkrát.

Roztroušená skleróza je velmi nebezpečná nemoc, která postihuje zejména mladé dospělé ve věku 20 až 40 let. Vzniká, když buňky imunitního systému omylem napadají ochranný povlak na nervových vláknech a postupně je narušují. Ty pak nejsou schopné přenášet nervové vzruchy a důsledkem je často invalidita. Lidstvo na tuto chorobu zatím nemá žádný lék, takže se jen mírní její dopady.

Bohužel je poměrně častá, objevuje se až u 150 lidí na sto tisíc obyvatel.

Už delší dobu existuje podezření, že by významnou roli při jejím vzniku mohl hrát virus Epsteina-Barrové. Jenže ten je tak rozšířený a infekční, že se jím nakazí prakticky každý, obvykle v mládí. Proto bylo až doposud nesmírně složité tuto souvislost nějak prokázat. Teď ale vědci z Harvardovy univerzity zveřejnili v odborném časopise Science jednu z nejrozsáhlejších studií, která teorii Epstein-Barrové podporuje.

Nejrozsáhlejší výzkum v dějinách

Autoři studie získali přístup ke krvi americké armády – tento soubor zahrnuje vzorky více než 10 milionů lidí. Díky tomuto rozsahu se z nich dá vyčíst obrovské množství relevantních statistických dat. Vyplynulo z nich, že riziko vzniku roztroušené sklerózy se po infekci virem Epstein-Barrové zvýšilo 32krát.

Americká armáda pravidelně provádí svým příslušníkům krevní testy; vědci analyzovali vzorky uložené v letech 1993 až 2013 a pátrali v nich po protilátkách, které ukazují, že v těle došlo k virové infekci.

Výsledky jasně prokázaly, že virus Epstein-Barrové je opravdu rozšířený – jen 5,3 procent rekrutů nevykazovalo při nástupu do armády žádné známky protilátek proti němu. Vědci pak porovnali 801 případů roztroušené sklerózy, které se objevily u vojáků v průběhu dalších dvaceti let, s 1566 příslušníky armády, kteří nemocí netrpěli.

První spouštěč, ale nikoliv jediný faktor

Ukázalo se, že pouze jediný z nemocných neměl před stanovením diagnózy žádné známky viru Epstein-Barrové. Vědci pak hledali, zda by příčinou nemohlo být nějaké jiné virové onemocnění, případně něco zcela jiného, v obrovském vzorku dat ale nic takového nenašli.

Tato zjištění „silně naznačují“, že infekce virem Epstein-Barrové je „příčinou, nikoliv důsledkem roztroušené sklerózy“, konstatuje autor studie Alberto Ascherio z Harvardu v časopise Science.

Autoři ale také zdůrazňují, že se zjevně nejedná a ani nemůže jednat o jediný faktor, „uvážíme-li, že přibližně 90 procent dospělých má protilátky prokazující, že prodělali Epstein-Barrovou infekci, ale podle Národní společnosti pro roztroušenou sklerózu žije v USA téměř milion lidí s roztroušenou sklerózou.“

Zdá se ale, že virus je „prvotním spouštěčem“, napsali v úvodníku studie lékaři William H. Robinson a Lawrence Steinman ze Stanfordovy univerzity. Upozornili, že pro opravdový vznik nemoci „musí dojít k odpálení i dalších rozbušek“, problém je, že je věda zatím nezná. Mohou to být například geny, které mohou činit lidi zranitelnějšími, nebo něco úplně jiného, třeba vlivy okolního prostředí.

Virus Epstein-Barrové je nejznámější tím, že způsobuje infekční mononukleózu u dospívajících a mladých dospělých – velmi často se ale také vyskytuje úplně bez příznaků. Virus, který po první infekci zůstává v těle neaktivní, je také spojován s pozdějším rozvojem některých autoimunitních onemocnění a vzácných druhů rakoviny.

Není ale zatím moc jasné, jak to dělá, respektive proč tyto problémy po nákaze vznikají. Mezi zvažované varianty patří například takzvané „molekulární mimikry“, což znamená, že virové bílkoviny mohou vypadat tak podobně jako některé bílkoviny nervového systému, že to vyvolá chybný imunitní útok.

Na cestě k řešení?

Bez ohledu na to je nová studie „dosud nejpřesvědčivějším důkazem, že virus Epstein-Barrové přispívá ke vzniku roztroušené sklerózy“, komentoval výsledky Mark Allegretta, viceprezident pro výzkum americké Národní společnosti pro roztroušenou sklerózu.

Dodal, že to „otevírá dveře k potenciální prevenci roztroušené sklerózy tím, že se zabrání infekci virem Epstein-Barrové“. V současné době už dokonce probíhají první pokusy o vývoj vakcín proti viru, včetně malé studie vakcíny na principu mRNA, kterou zahájila společnost Moderna, známá především díky svému přípravku proti covidu-19.

Zdroj: ct24.cz | Rubrika: Věda

Únava při RS

Velmi častý a neviditelný příznak RS. Jaké má příčiny a jak na ni? To se dozvíte v krátkém videu od MSrehab.

Den D se přiblížil

Nedošlo mi co se děje, ale nehroutil jsem se. Venku bylo hezky, květen 2016. Začal nový život. Těžší. Jestli ve výsledku horší, nevím, to ukáže čas…”. A nový blog Pepy Bajera s názvem DIAGNÓZA startuje nový rok našich blogerů!

(Pokračování textu…)

Cenu Anděl 2021 za pozitivní přístup ke zdravotně postiženým získala Roska České Budějovice

Cena hejtmana Anděl 2021 za pozitivní přístup ke zdravotně postiženým je udělována v rámci krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením a mohou ji obdržet organizace, které se dlouhodobě vyznačují pozitivním vztahem k osobám se zdravotním postižením. A to v oblasti vzdělávání, zaměstnávání a volného času. Ve třetím ročníku si sošku anděla odnáší Roska České Budějovice.

(Pokračování textu…)

3. Diagnóza RS (Pepa Bajer)

Byl jsem objednán k paní neuroložce, která pojala podezření na vážnější problém již z funkce mých očí. Sledoval jsem předmět v její pohybující se ruce a nebyl jsem schopen bez problémů dohlédnout příliš do strany. Periferně jsem viděl předmět dvojitě. Udělala mi vyšetření očního nervu, jehož nesprávná funkce je silnou indicií pro RS. Poté EEG a poslala mě do nemocnice, kde mi měla být provedena lumbální punkce, tedy odběr mozkomíšního moku. To je k diagnóze RS nezbytné.

Měl jsem z toho hrůzu. Doporučuji negooglit, jinak se dozvíte, že se jedná o jedno z nejhorších ambulantních zákroků a váš strach bude o to větší.

Před punkcí jsem dostal  kapačku. “Vy se hodně bojíte, že jo” řekla mi sestra. Ano, bál jsem se dost. Pan doktor mě posadil na lůžko a zřízenec mi držel nohy. Velkou dlouhou injekci mi zasunul mezi obratle a když nabíral mok, nohy mi nekontrolovaně vystřelili. Zřízenec to zkušeně očekával a držel mě. “Hotovo”, nebylo to příjemné, ale zdaleka ne takové, jaké jsem s hrůzou očekával.

Ještě do tunelu pořídit snímky magnetické rezonance. Na výsledky jsem čekal pár dní. Den D se přiblížil a paní doktorka mi sdělila – mám dobrou a špatnou. Tak prosím. Nemáte nádor na mozku, jak jsem se domnívala. Máte roztroušenou sklerózu.

Uf, nedošlo mi co se děje, ale nehroutil jsem se. Venku bylo hezky, květen 2016. Začal nový život. Těžší. Jestli ve výsledku horší, nevím, to ukáže čas. 

Mám radost, když dívky, jež jsme léčili, mají děti

Problematikou roztroušené sklerózy se Marta Vachová, primářka neurologického oddělení nemocnice v Teplicích, zabývá už od dob studií na lékařské fakultě. Pod jejím vedením se původní ambulance pro pacienty s roztroušenou sklerózou zařadila na seznam 15 specializovaných center v republice.
„Péče o nemocné je úplně jiná než v mých začátcích. Dnes máme moderní léky, které nemoc výrazně zpomalí,“ říká Marta Vachová.

(Pokračování textu…)
MSdnes

Zajímavé prosincové články o RS nejen na českých portálech a v médiích

Kojíte a máte RS? Připojte se do výzkumu! • Sexuální poruchy u RS – jaké jsou možnosti řešení? • Stres a naše příběhy ukryté v našem těle • Pacientské blogy • Domovenky pomáhají • Jak předcházet RS? • Jak pomohl běh s čelovkou? • Domov svatého Josefa v Žirči slaví 20 let • V Plzni svou pomoc nabízí organizace Křídla andělů • Příběhy pacientů s RS • Aktuality ze zahraničí

(Pokračování textu…)