Search
Close this search box.

8. ZÁPIS DO DENÍKU s RS do Santiaga de Compostela – V Santiagu na náměstí (Radomíra Charvátová)

Ahoj všem čtenářům blogu Radky. Dnes pro vás mám poslední příspěvek z cesty Camino Francés. Posledních několik dní putování ubíhaly kilometry pocitově rychleji, protože ukazatele říkaly, kolik zbývá. A to číslo bylo menší a menší. Bylo cítit i na všech poutnicích, že cíl je blízko. Nemluvilo se o ničem jiném.

(Pokračování textu…)

8. ZÁPIS DO DENÍKU s RS do Santiaga de Compostela – V Santiagu na náměstí (Radomíra Charvátová)

Ahoj všem čtenářům blogu Radky. Dnes pro vás mám poslední příspěvek z cesty Camino Francés. Posledních několik dní putování ubíhaly kilometry pocitově rychleji, protože ukazatele říkaly, kolik zbývá. A to číslo bylo menší a menší. Bylo cítit i na všech poutnicích, že cíl je blízko. Nemluvilo se o ničem jiném.

(Pokračování textu…)

Obětavost zaslouží naše uznání. Nominujte Pečující roku 2023

Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje další ročník ceny Pečující roku. Cena
každoročně upozorňuje širokou veřejnost na důležitost neformální péče, tedy domácí péče o seniory, blízké s hendikepem či dlouhodobě nemocné, a oceňuje obětavost konkrétních pečujících. Letošní nominace může veřejnost podávat do 15. září 2023.

(Pokračování textu…)

7. ZÁPIS DO DENÍKU s RS do Santiaga de Compostela – Santiago na dohled (Radomíra Charvátová)

Ahoj, moc vás zdravím! Píši po delší pauze. Vše je ok, nohy krásně šlapou. Dobrá nálada každý den. Jen tu člověk trošku bojuje s vedrem.  Když dorazím odpoledne do cíle etapy, tak většinou studená sprcha a můj mozek už není schopen vyplodit žádnou rozumnou větu. 😀

Tak jsem čekal na vhodnou příležitost, až budu moci poskládat myšlenky dohromady.

V této době již nepočítám, kolik jsem toho už ušel. Ale sleduji ukazatele, které sdělují, kolik toho zbývá. To je na jednu stranu fajn, protože si řekněte, že vaše cesta se blíží konci. A na druhou stranu mě to každý den nutí se zamyslet, protože ty krásy, které člověk prožívá každý den, ať jsou to již nádherné přírodní scenérie, historické stavby, kulturní památky poznávání místního života, nová přátelství….to bude chybět. Cesta je cíl a o Caminu to platí obzvlášť. Camino vás nabíjí, přivádí na jiné myšlenky dává sílu. Camino je i o lidech, co to jdou s Vámi, jejich osudech, přáních.

Taky pozoruji, co dokáže všechno lidské tělo. Měl jsem několik etap, kdy se šlo přes 35 km a už docházely síly. Hlavně skrz vedro, protože jít na španělském slunci i jen třeba hodinu, tak to z vás vytáhne veškerou sílu. Ale pokud má člověk silnou mysl a ta poručí, tak tělo poslouchá. I když už nemůže. Potvrdí se vám pravda, kterou slýcháte, že bolest je jen stav mysli a dá se překonat, mozek vydá pokyn a nohy jdou, musí to respektovat, ať se jim to líbí, či ne.

Aktuálně mi zbývá méně než 130 km do Santiaga de Compostela. Jsem již v Galicii. Na ulicích měst můžete slyšet jejich jazyk, který podle mého názoru i preferují před španělštinou. Jsou na to hrdí. Galicie je známá svou výbornou kuchyní. Hlavním městem Galície je právě cíl cesty poutníku Santiago de Compostela. Vstup do této oblasti proběhl přes krásné hory. Měl jsem to štěstí, že jsem do Galicie vstoupil brzy ráno, při rozednění a bylo to něco neskutečného.

Poslední dny jsem potkal řadu zajímavých lidí. Za zmínku stojí sympatický chlapík z Německa, který vyšel 1. března z Lipska. V Německu teď vyšel článek o jeho cestě. A jemu sem volala německá televize a dělala online interview. Zkuste se podívat na mapu, jak daleko je Lipsko od Santiaga. Neskutečný výkon.

Cesta mě předešlé dny vedla přes krásná města a rád bych zde zmínil nádherné katedrály a to v městě Leon a následně i v městě Astorga. Jsou to impozantní stavby. Pro mnohé poutníky je to možnost, zajít na tak krásném místě na mši, a nabrat další sílu do cesty i do života. Já měl to štěstí, že jsem procházel Astorgou, zrovna když začínala mše. Tak jsem se jí zúčastnil. A to byl další silný zážitek z cesty. Foto katedrály přikládám. Na instagram dávám fotky z každého dne cesty frenchway_camino

Posílám pozdravy, poslední článek zde napíši už ze Santiaga, kam bych měl dorazit v pátek 30 června.

Přeji vám pěkný  týden a ahoj tady v pátek!

Marek Matula, ten malý bráška Radky Charvátové 

6. ZÁPIS DO DENÍKU s RS do Santiaga de Compostela – 400 km v nohách, listina ze Sahagunu (Radomíra Charvátová)

Opět moc rád zdravím čtenáře blogu mojí sestry Radomíry Charvátové. Od posledního článku mám v nohách dalších 100 km. Hranice 400 ujitých kilometrů byla prolomena. Každý den tu přináší spoustu nových zážitků, poznávám nové lidi a procházím další městečka, vesnice, navštěvuji památky, kostely, chrámy a kláštery.

(Pokračování textu…)

6. ZÁPIS DO DENÍKU s RS do Santiaga de Compostela – 400 km v nohách, listina ze Sahagunu (Radomíra Charvátová)

Opět moc rád zdravím čtenáře blogu mojí sestry Radomíry Charvátové. Od posledního článku mám v nohách dalších 100 km. Hranice 400 ujitých kilometrů byla prolomena. Každý den tu přináší spoustu nových zážitků, poznávám nové lidi a procházím další městečka, vesnice, navštěvuji památky, kostely, chrámy a kláštery. 

Po opuštění hlavního provinčního města Burgos, mých dalších 100 kilometrů probíhalo většinou v malebné, mírně zvlněné krajině, když jsme po etapách dlouhých mezi 20 a 30 kilometry spávali většinou v malých vesničkách, v hostelech či ubytovnách. Tyto ubytovny často spravují a provozují bývalí poutníci, peregrinos. A tak nám často i vypráví, kolikrát již Svatojakubskou cestu absolvovali. Dozvěděl jsem se tak, že existuje i velmi krásná varianta cesty, která jde z jižně položeného města Sevilla. Směrem na sever do Santiaga de Compostela. Je prý velice náročná, etapy jsou dlouhé, jde se často pustou krajinou a je zde málo zastávek. Ale má své kouzlo. 

V 15. etapě opouštím parťáka Isaca. Puchýře mu dovolí jen kratší úseky a těší se na pár dní volna. Loučení bylo u sklenky vína s příslibem navštevy u nás či u něj ve Španělském Alicante.

Velmi silným zážitkem v rámci mých posledních 100 kilometrů byl vstup do oblasti Mesety. Meseta je rozsáhlá náhorní planina, která má rozměr 211 000 km2.   Měl jsem to štěstí, že bylo hezké počasí a po několika kilometrech jsem se zastavil a s otevřenou pusou koukal na oblohu. Nekonečná pláň, silně modré nebe a do toho kontrastní bílé obláčky. Viditelnost desítky kilometrů. Stál jsem tam a připadal si jak zrnko písko v tomto nekonečném prostoru. Volal jsem to i svému Amigo Isacovi, který měl tuto etapu jít den po mně. Ten bohužel neměl takové štěstí, protože obloha byla druhý den zatažená, každopádně pro mě to bylo neskutečný zážitek a pocit vidět takový prostor jsem měl poprvé v životě. Těžko se to dalo vyfotit. Zkusil jsem to. Tak alespoň pro ilustraci foto u tohoto článku. Někteří průvodci tvrdí, že jít přes Mesetu je zdlouhavé a nudné. Ale pro mě byla tato obrovská planina, hned po přechodu Pyrenejí, zatím nejsilnějším zážitkem z celé Svatojakubské cesty.

Včera jsem procházel městem Sahagun. Díky radě od místních, bývalých poutníků, mi bylo doporučeno zajít do kláštera Santuario de la Virgin Peregrina, na kopci nad městem, který vydává oficiální potvrzení o tom, že máte za sebou půlku cesty Camino Francés. Obdržel jsem krásný list, který je hezčí než můj univerzitní diplom 🙂 a udělalo mi to radost. Mám památku na prvních 400 kilometrů cesty.

Moc vás zdravím! A snad se zase ozvu po dalších 100 kilometrech. Pěkný den a hodně sil do boje se všemi neduhy, které vás provází!

Fotky z cesty lze vidět na Instagramu frenchway_camino

Ahoj Marek