Vše o mateřské a rodičovské

V praxi pobírá zpravidla maminka nejdříve peněžitý příspěvek v mateřství a následně rodičovský příspěvek. Jak se liší tyto dvě dávky? Proč nemusí náležet obě? Jaké daňové dopady má jejich příjem?

ROZDÍLY MEZI MATEŘSKOU RODIČOVSKOU PRO LEPŠÍ PŘEHLED

MATEŘSKÁ DOVOLENÁ

Délka a podmínky

• Délka je standardně 28 týdnů (v případě dvojčat a vícerčat je to 37 týdnů).
• Na mateřskou žena nastupuje 8 až 6 týdnů před očekávaným termínem porodu. Konkrétní datum si v rozmezí těchto týdnů může vybrat sama.
• Mateřskou dovolenou poskytuje zaměstnavatel. Peněžitou pomoc v mateřství poskytuje stát, nicméně zaměstnankyně to řeší se zaměstnavatelem.
• Základní podmínkou pro přiznání příspěvku je účast na nemocenském pojištění. Je to jedna z částí sociálního pojištění, které za každého zaměstnance odvádí zaměstnavatel.
• Účast na nemocenském pojištění musí být po dobu 270 kalendářních dní během dvou let předcházejících nástupu na mateřskou.
• Výjimku mají zaměstnankyně, které během těhotenství pracovní poměr ukončí – zákoník práce pro ně stanovuje ochrannou lhůtu 180 dní.

Výše mateřské

• Peněžitá pomoc v mateřství je stanovena jako 70 % z vyměřovacího základu. Ten se počítá z hrubého příjmu za posledních 12 měsíců, který se vydělí počtem kalendářních dnů v daném období. Je také nutné znát redukční hranici odvozenou od průměrné mzdy.
• Maximální výše mateřské dovolené v roce 2021 je 47 700 Kč. Z této částky se už neodvádí žádné daně ani poplatky.

Co zařizuje zaměstnankyně

Nárok na mateřskou zaměstnankyně uplatní v období 8 až 6 týdnů před porodem pomocí tiskopisu Žádost o peněžitou pomoc v mateřství, který jí vydá ošetřující gynekolog. Žádost bude od gynekologa už předvyplněná
a zaměstnankyně ji pouze předává svému zaměstnavateli.

Co zařizuje zaměstnavatel

Zaměstnavatel k žádosti od zaměstnankyně přiloží vyplněný tiskopis Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění a předá je na Českou správu sociálního zabezpečení. Když žena nastupuje na mateřskou dovolenou, zaměstnavatel oznámí nástup na mateřskou dovolenou směrem k ČSSZ kódem „M“.

Zaměstnavatel nesmí, až na zákonné výjimky, dát výpověď v tzv. ochranné době – tedy v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo čerpá mateřskou, rodičovskou, případně je v dočasné pracovní neschopnosti.

V průběhu mateřské nesmí zaměstnankyně vykonávat tu práci, ze které čerpá mateřskou dovolenou a peněžitou pomoc v mateřství. Může pracovat (pro jiného i svého zaměstnavatele) třeba na základě DPP nebo DPČ, ale musí vykonávat odlišný druh práce.

Při návratu ihned po mateřské má zaměstnavatel zaměstnankyni vrátit na její původní práci a pracoviště.

Osoby samostatně výdělečně činné mají nárok na mateřskou, pokud jsou účastny na dobrovolném nemocenském pojištění alespoň 180 dní v období jednoho roku před porodem. OSVČ musí mít dobu pojištění alespoň v rozsahu
270 dní v posledních dvou letech.

Aby studentky měly na peněžitou pomoc v mateřství nárok, musely by před těhotenstvím během studia i pracovat. A to v takovém pracovním poměru, ze kterého je odváděno nemocenské pojištění. Pokud studentky nemají nárok na mateřskou, pak od data narození dítěte mají nárok na rodičovský příspěvek.

Nejen studentky, ale i zaměstnané nebo nezaměstnané ženy také mohou zažádat o porodné – jednorázovou sociální dávku určenou nemajetným rodičům. Pro přiznání se posuzuje čistý příjem a životní minimum rodiny.

Pokud otec a matka dítěte uzavřou písemnou dohodu, může být na mateřské i otec. Nejdříve ale po šestinedělí. Pobírá tedy zkrácenou mateřskou 22 týdnů (31 v případě vícerčat). Nejjednodušší je písemnou dohodu uzavřít přímo na místně příslušné správě sociálního zabezpečení.

RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK

• Rodič (je jedno, jestli matka, nebo otec) má k dispozici 300 000 Kč (u vícerčat 450 000 Kč), které si může rozvrhnout do několika let.
• Dávky vyplácí úřad práce postupně, v pravidelných měsíčních dávkách.
• Výše rodičovského příspěvku záleží na tom, jak dlouho jej chcete čerpat.
• A také na tom, kolik rodič před nástupem na rodičovskou dovolenou vydělával.
• Maximální výše rodičovského příspěvku se odvíjí od výše pobírané peněžité pomoci v mateřství. Maximální měsíční dávka rodičovského příspěvku odpovídá nejvýše 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu (tedy 70 % měsíčního příjmu).
• Celkovou sumu rodičovského příspěvku je potřeba vybrat do 4 let věku dítěte. Jinak o zbytek peněz rodič přijde.
• O rodičovský příspěvek se žádá na příslušném odboru sociální podpory pod úřadem práce. Lze žádat už 3 měsíce dopředu, než skončí mateřská. Zažádat je ale možné i zpětně.
• Když zaměstnanec pobírá rodičovský příspěvek, může si libovolně přivydělat. Klidně i u zaměstnavatele, u kterého pracoval před nástupem na rodičovskou. Navíc je jedno, jestli bude zaměstnaný na hlavní pracovní poměr, vedlejší pracovní poměr, nebo brigádně.
• Rodičovskou dovolenou (pracovní volno) poskytuje zaměstnavatel na základě žádosti zaměstnankyně nebo zaměstnance nejdéle do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let.
• Po návratu z rodičovské dovolené zaměstnavatel oznámí nástup zpět do zaměstnání kódem „U“ – to představuje ukončení povinnosti státu platit pojistné.
• Při návratu po rodičovské dovolené nemusí zaměstnavatel zařadit zaměstnance na původní práci a pracoviště. Jen má obecnou povinnost přidělovat mu práci podle pracovní smlouvy. Výše rodičovského příspěvku záleží na tom, jak dlouho jej chcete čerpat.

PODROBNĚJŠÍ INFORMACE K RODIČOVSKÉMU PŘÍSPĚVEKU NAJDETE ZDE

Roztroušená skleróza: vztah mysli a těla

Deprese se vyskytuje u pacientů s roztroušenou sklerózou přibližně třikrát častěji než u běžné populace. Proč tomu tak je? Jedná se jen o vliv složité situace, nebo za tím stojí něco víc? Kdy zpozornět a jak problém řešit?

Prostě běž!

“Na kole do Troji po pravém břehu Vltavy, přes Stromovku zpátky. Ale hlavně – rychlá chůze po městě. Teď mám jiné sporty – převlékání peřin, mytí nádobí, ale i obouvání a sprchování”. Nový blog Pepy Bajera s názvem Loňské běhy, který je nejen sportu a oběhání, ale i … Přímý link ZDE

Urologické a sexuální obtíže u RS: Zdraví nesmí být tabu!

Urologické a sexuální obtíže velmi významně ovlivňují kvalitu života pacientů s roztroušenou sklerózou. I tak se o nich v ordinaci lékaře málokdy mluví. Proč a jak se na tyto obtíže ptát a jak je řešit?

Nevyplacení mzdy, platební neschopnost zaměstnavatele a dlužné odstupné

Co můžete dělat, když Vám zaměstnavatel nevyplatil mzdu? Jak získáte dlužnou mzdu nebo odstupné? A co dělat, když je zaměstnavatel v insolvenci? Vše řeší Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Dlouhodobé ošetřovné

Dlouhodobé ošetřovné jednou z novějších dávek nemocenského pojištění. Má zabezpečit toho, kdo nemůže vykonávat výdělečnou činnost, protože se stará o dlouhodobě nemocného člověka, člověka po úrazu nebo o člověka, kterému se závažně zhoršilo zdraví.

Kdy mám nárok na dlouhodobé ošetřovné?

• Jste po určitou dobu pojištěni podle zákona o nemocenském pojištění.
• Pečujete o člověka, který po propuštění z nemocnice potřebuje dlouhodobou péči v domácím prostředí (ošetřovaná osoba).
• V průběhu dlouhodobé péče o ošetřovanou osobu nechodíte do zaměstnání či nejste samostatně výdělečně činní.
• Máte příbuzenskou nebo jinou vazbu k ošetřované osobě.
• Jste-li zaměstnanci a získali jste písemný souhlas zaměstnavatele s Vaší nepřítomností v době poskytování péče

Jak dlouho musím být pojištěn podle zákona o nemocenském pojištění?

• Jste-li zaměstnanci, musíte se účastnit nemocenského pojištění alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících přede dnem, kdy je potřeba, abyste o nemocného člověka začali pečovat.
• Jste-li osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“), musíte se účastnit nemocenského pojištění alespoň po dobu 3 měsíců přede dnem, kdy je potřeba, abyste o nemocného člověka začali pečovat.

POZOR! Ne všichni zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění. Podmínky, za kterých vzniká nemocenské pojištění, upravuje ustanovení § 5 a násl. zákona o nemocenském pojištění. Například zaměstnanci, kteří jsou zaměstnáni na základě dohody o provedení práce, jsou nemocensky pojištěni v případě, že jejich příjem je vyšší než 10 000 Kč měsíčně.

Kdo je ošetřovanou osobou?

Člověk, který má závažnou poruchu zdraví a byl s touto poruchou alespoň 7 dnů hospitalizován. Závažnou poruchou zdraví je, pokud je člověk akutně nemocný, po úrazu, nebo se mu závažně zhoršilo dlouhodobé onemocnění. Zároveň takový člověk potřebuje, aby se o něj po návratu z nemocnice někdo alespoň po dobu 30 dnů doma celodenně staral

Co znamená dlouhodobá péče?

O ošetřovaného člověka musíte pečovat celodenně. Pomáháte mu dodržovat léčebný režim a staráte se o něj. Například pomáháte při podávání jídla a pití, při oblékání, při tělesné hygieně, při výkonu fyziologické potřeby.

Jakou musím mít vazbu k ošetřované osobě?

• Manžel či manželka.
• Registrovaný partner či partnerka.
• Potomek v přímé linii – dítě, vnuk, pravnuk.
• Předek v přímé linii – rodič, prarodič.
• Jiný blízký příbuzný – sourozenec, tchýně, tchán, snacha, zeť, neteř, teta nebo strýc.
• Manžel/manželka nebo registrovaný partner/partnerka příbuzných ošetřovaného, kteří jsou uvedeni v předchozích třech bodech.
• Druh či družka nebo ten, kdo žije s ošetřovanou osobou v jedné domácnosti; v těchto případech musíte doložit, že jste sdíleli společnou domácnost. Zároveň byste měli mít stejné místo trvalého pobytu alespoň 3 měsíce před začátkem poskytování péče.

Musí zaměstnavatel udělit souhlas s mojí nepřítomností v práci po dobu péče?

Nemusí, avšak odmítnout by jej měl pouze výjimečně. Podle zákona jen tehdy, brání-li mu v udělení souhlasu vážné provozní důvody. Co je vážnými důvody, se posuzuje případ od případu. Podle rozhodnutí soudů musí být důvody skutečně vážné, to znamená, že udělením souhlasu by byl znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz
zaměstnavatele.

Kdo vyplácí ošetřovné?

Okresní správa sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) podle místa Vašeho trvalého pobytu.

Postup při uplatnění nároku na dávku

↕

↕ ↕

↕

Co mám dělat, když mi nevznikne nárok na dlouhodobé ošetřovné?

Pokud na dávku nemáte nárok, protože délka ošetřování nemocného člověka v domácí péči má být kratší než 30 dnů, můžete požádat o přiznání krátkodobého ošetřovného. Jak požádat o krátkodobé ošetřovné, se dozvíte u svého praktického lékaře.

Od kdy mi bude ošetřovné náležet?

Od prvního dne, kdy jste začali o nemocného člověka pečovat. Nejčastěji to bude ode dne, kdy ho propustili z nemocnice domů nebo ode dne, kdy jste někoho v péči vystřídali.

Jak dlouho budu ošetřovné dostávat?

Do dne, kdy nemocný člověk přestane péči potřebovat nebo kdy Vás někdo jiný v péči vystřídá. Nejdéle však po dobu 90 dnů (říká se tomu „podpůrčí doba“). To platí, i když nemocný ještě celodenní péči potřebuje.

OSSZ Vám dávku vyplatí za všechny dny, kdy jste o ošetřovaného člověka skutečně pečovali.

Nenáleží Vám za dny, kdy jste nepečovali, a to např. z důvodu nemoci nebo dovolené.

Mohu po skončení poskytování ošetřovného o dávku požádat znovu?

Ano, ale nárok na další poskytování ošetřovného Vám vznikne nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který jste měli naposledy nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.

Výše dávky

Dávka se počítá stejně jako v případě krátkodobého ošetřovného nebo nemocenského. Výše dávky dlouhodobého ošetřovného činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Například průměrnému měsíčnímu příjmu zhruba 31 000 Kč odpovídá dávka dlouhodobého ošetřovného ve výši zhruba 16 440 Kč. Konkrétní výši dávky si můžete spočítat na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí www.mpsv.cz → MPSV Portál → Působnost MPSV → Nemocenské pojištění → Kalkulačka pro výpočet dávek.

Mohu se při poskytování dlouhodobé péče vystřídat s jinou osobou?

Ano. Můžete se s někým vystřídat, dokonce i opakovaně v průběhu 90 dnů, kdy pečujete. Váš nárok na dlouhodobé ošetřovné se posoudí vždy ke dni, kdy jste začali o nemocného člověka znovu pečovat (k okamžiku, kdy jste začali pečovat jako první nebo jste vystřídali někoho jiného). OSSZ na předepsaném tiskopisu zašlete Oznámení o ukončení dlouhodobé péče, kde bude uvedeno, že se střídáte s jinou osobou. Tato jiná osoba opět podá žádost o dlouhodobé
ošetřovné tak, jak je popsáno výše na třetí stránce tohoto letáku.

Kdo kontroluje trvání potřeby dlouhodobé péče?

Praktický lékař ošetřované osoby. Ten vždy zároveň stanoví termín příští lékařské kontroly, který vyznačí na rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče.

Kdy končí dlouhodobá péče?

V den, kdy se ošetřovaná osoba zotaví natolik, že už celodenní péči dalšího člověka nepotřebuje. Rozhoduje o tom praktický lékař. Datum ukončení může stanovit nejpozději ke třetímu dni následujícímu po vyšetření. Praktický lékař dlouhodobou péči ukončí i v případě, že se ošetřovaný člověk nedostaví ve stanoveném termínu ke kontrole nebo
se nepodrobí vyšetření zdravotního stavu. Pokud ošetřovaný člověk později prokáže, že se nemohl dostavit z vážných důvodů, praktický lékař nové rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče.

Srážky ze mzdy

Vysvětlíme si, kolik Vám zůstane ze mzdy a jiných chráněných příjmů (důchod, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, podpora v nezaměstnanosti a další), když máte nařízenou exekuci, soudní výkon rozhodnutí, nebo jste v oddlužení. Pokud výpočet sami nezvládnete, navrhneme použít „kalkulačku“. Poradíme, co dělat, když si myslíte, že Vám zůstává méně, než by mělo.