Konečně v lázních v létě. A udělal jsem dobře

Když mi ošetřující neuroložka někdy před patnácti lety na tu mou roztroušenou sklerózu doporučovala lázně, nepovažoval jsem to vůbec za dobrý nápad. Představa, že kromě léčivých procedur budu čtyři týdny korzovat ve volném čase po promenádě, mi tehdy připadala nemyslitelná.

Výystava představí exoskelet, který rozpohybuje handicapované

LIFMAT 2022 je interaktivní dvoudenní konference, na které si zájemci o vědu a techniku mohou vyzkoušet unikátní telemedicínské technologie. Akci hostí Cubex centrum na Pankráci a 9. září umožní vstup široké veřejnosti. Fanoušci IT inovací mohou například otestovat exoskelet, zacvičit si ve virtuální realitě nebo na vlastní kůži zkusit, co umí nositelná elektronika.

Využili byste zkrácený úvazek? Možná na něj máte nárok. Podívejte se

Zkrácený pracovní úvazek se hodí spoustě lidí. Nejvíce asi těm, kteří pečují o někoho blízkého, ale kromě této skupiny zaměstnanců jsou to i studenti, senioři nebo lidé, kteří chtějí zbývající čas věnovat třeba novému oboru. Určité skupiny zaměstnanců mají na zkrácený úvazek nárok ze zákona. Částečných úvazků by také mohlo časem přibýt. Díky čemu?

Kdo má nárok?

O zkrácený úvazek si může požádat každý, nicméně některé skupiny obyvatel na něj mají nárok ze zákona. Jsou to:

• osoby pečující o dítě do 15 let
• těhotné ženy
• lidé pečující o osobu závislou na cizí pomoci  

TIP: Jestliže po zkráceném úvazku toužíte, ačkoliv nepatříte do žádné z výše uvedených skupin, můžete si o něj zkusit také požádat. Zaměstnavatel sice nemá povinnost vám vyhovět, ale může vám vyjít vstříc i bez této povinnosti.

Je potřeba se dohodnout

Pokud si výše vyjmenované skupiny zaměstnanců požádají o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Které to jsou, zákon nespecifikuje. Může to být ale například nezastupitelnost žadatele s příliš úzkou specializací. 

V žádosti by mělo být uvedeno, jak by pracovní vytížení zaměstnance při zkráceném úvazku vypadalo – jestli by pracoval každý den jen méně hodin nebo pouze určité dny v týdnu atd.

Návrh v této podobě nemusí zaměstnavatel akceptovat, může zaměstnance vyzvat, aby své požadavky pozměnil tak, aby vyhovovaly oběma stranám. Výsledek dohody bude základem pracovní smlouvy. 

Nejméně komplikací přináší klasická pracovní smlouva, v níž je uvedena upravená pracovní doba a platové podmínky. Zaměstnavatel i nadále platí všechny daně a zaměstnanec se nemusí o nic moc starat. Pouze v případě, že hrubou mzdou nedosáhne na minimální mzdu, bude muset doplatit zdravotní pojištění ze svého. Netýká se to však státních pojištěnců, mezi něž patří studenti, osoby na rodičovské nebo nebo důchodci. 

Další, o něco komplikovanější variantou je dohoda o provedení práce, která ale při nízkém výdělku vyžaduje po zaměstnanci hrazení záloh na zdravotní pojištění.

Nevýhody zkrácených pracovních úvazků

• Mzda bude odpovídat kratší pracovní době a sníží se.
• Je těžké dosáhnout na příplatky za přesčasy – aby na ně měl zaměstnanec nárok, musela by jeho práce přesáhnout tzv. stanovenou týdenní pracovní dobu, která obvykle činí 40 hodin. Práci přesčas nemůže zaměstnavatel zaměstnanci přikázat. 
• Kratší dovolená – jestliže zaměstnanec pracuje jen několik dní v týdnu, jeho nárok na dovolenou se krátí. Jestliže ale pracuje každý den, náleží i jemu dvacetidenní dovolená.   

Jak jsme na tom?

Loni pracovalo v Česku na zkrácený úvazek 368 400 lidí (z toho asi čtvrt milionu žen), což bylo oproti stejnému období roku 2020 o 17 300 víc. V této statistice jsou nicméně zahrnuty nejen standardní zaměstnanecká místa na smlouvu, ale i dohody o provedení práce či pracovní činnosti s kratší pracovní dobou. A ty jsou na pracovním trhu častější.

Česká republika patří dlouhodobě k zemím, kde je nejnižší počet kratších pracovních úvazků. Podle údajů Eurostatu z roku 2021 činí podíl lidí pracujících na částečný úvazek ze všech zaměstnanců pouze 5,7 %, zatímco stejný údaj za celou EU je 17,7 %. Mezi rekordmany patří Nizozemsko, kde pracuje na částečný úvazek 42,7 % zaměstnanců. 

Co by mohlo počet zkrácených úvazků zvýšit?

Jedním z faktorů, který by mohl nabídku zkrácených úvazků posílit, je změna chování zaměstnavatelů v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny. Podle našich údajů plánují nově příchozí zaměstnat asi tři čtvrtiny firem, přičemž 32 % z nich jim chce nabízet i stálá místa na zkrácený úvazek. To by mohlo celkově rozhýbat trh. Navíc firmy v současnosti potřebují nutně zaměstnance a zkrácené úvazky by mohly přitáhnout spoustu lidí, kteří na celý úvazek nechtějí nebo nemohou pracovat. 

Další vzpruhou pro zaměstnavatele by mohla být sleva na pojistném u zkrácených úvazků, která by se týkala vybraných skupin obyvatel a kterou schválila vláda. Návrh ale teprve zamíří do Poslanecké sněmovny.

Anděl mezi zdravotníky – prim. Marta Vachová!

Podpořte společně s námi odbornici na roztroušenou sklerózu paní prim. Martu Vachovou a dejte jí do 22. srpna 2022 hlas v anketě “Anděl mezi zdravotníky 3 – cena Sympatie Florence”.

Pozitivní vliv lezení na roztroušenou sklerózu

Nedávno jsem si splnil sen a vyzkoušel lezení po umělé stěně. Je tahle aktivita pro pacienta s roztroušenou sklerózou bezpečná? Může pravidelné lezení příznivě ovlivnit průběh nemoci? Jelikož se ptalo hodně lidí, rozhodl jsem se zapátrat a napsat o tom. Mé závěry vycházejí nejen z bezprostřední zkušenosti, ale především ze zahraničních zdrojů. Představím vám jednotlivé benefity lezení a zmíním rozdíly mezi terapeutickým a sportovním lezením.

Soutěž pro publicisty

Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením vyhlašuje XXIX. ročník Ceny VVOZP za publicistické práce zaměřené na téma zdravotního postižení, uzávěrka přihlášek je 30. září 2022.

Cena je vyhlašována s cílem upoutat pozornost médií k tématu zdravotního postižení a jejich prostřednictvím pozitivně ovlivňovat mínění a postoje veřejnosti vůči lidem se zdravotním postižením.

Cena je udělována za publicistické práce na téma zdravotní postižení ve třech kategoriích – televizní, rozhlasové a tiskové. Ve všech kategoriích mohou být díla uveřejněna také prostřednictvím internetu. Přihlásit lze dílo publikované od 01.10.2021 do 30.09.2022.

Publicistická díla lze přihlašovat do 30. září 2022 (rozhoduje razítko podací pošty nebo osobní doručení do podatelny Úřadu vlády ČR) na adresu:

Úřad vlády ČR
Sekretariát Vládního výboru pro osoby se zdravotním postižením
nábřeží Edvarda Beneše 4
118 01 Praha 1

Dílo se předkládá ve 3 kopiích.

Nebo je možné zaslat přihlášku i díla v elektronické podobě na e-mail jelinkova1.martina@vlada.cz.

Bližší informace a podmínky pro přihlášení naleznete v Propozicích Ceny VVOZP.

Na základě dotazů autorů z posledních let lze letos nově pro přihlášení díla použít přiložený formulář k přihlášení, tento formulář však není povinný, díla je možné přihlašovat stejným způsobem jako doposud bez formuláře.

Informace k soutěži podává Martina Jelínková, tel.: 224 002 316, 725 048 335, e-mail: jelinkova1.martina@vlada.cz.

Více informací na stránkách VVOZP.

zdroj: Helpnet.cz

Použití neregistrovaných léčivých přípravků

Ošetřující lékař může v rámci poskytování zdravotních služeb jednotlivým pacientům za účelem poskytnutí optimálních zdravotních služeb předepsat i léčivé přípravky v ČR neregistrované, a to za následujících podmínek:

• není distribuován nebo není v oběhu v ČR léčivý přípravek odpovídajícího složení nebo obdobných terapeutických vlastností, který je registrován,
• jde o léčivý přípravek již registrovaný v jiném statě nebo přípravek moderní terapie, jehož výrobce je držitelem povolení k výrobě dané lékové formy v rozsahu odpovídajícím povolení k výrobě hodnocených léčivých přípravků (tj. přípravky v provedení pro klinické hodnocení) vydaných Státním ústavem pro kontrolu léčiv,
• je tento způsob léčby dostatečně odůvodněn vědeckými poznatky,
• nejde o léčivý přípravek obsahující geneticky modifikovaný organismus.

Použití neregistrovaných léčivých přípravků je legislativně upraveno ustanovením § 8 odst. 3 a 5 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.

Pokud chce ošetřující lékař k léčbě pacienta použít neregistrovaný léčivý přípravek, je povinen seznámit s touto skutečností a důsledky léčby pacienta, popřípadě jeho zákonného zástupce. Pouze v případě, že zdravotní stav neumožňuje takové seznámení, učiní tak lékař po použití neregistrovaného léčivého přípravku neprodleně, jakmile to zdravotní stav pacienta umožní.

Použití neregistrovaného léčivého přípravku je výhradně na odpovědnosti poskytovatele zdravotních služeb (lékaře), to znamená, že poskytovatel zdravotních služeb (lékař) odpovídá za veškeré škody na zdraví, ke kterým by došlo v důsledku tohoto použití. Předepsání nebo použití neregistrovaného léčivého přípravku je lékař povinen neprodleně oznámit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.

V praxi se postupuje tak, že ošetřující lékař vystaví na daný léčivý přípravek lékařský předpis označený slovy „Neregistrovaný léčivý přípravek“. Pacient předloží lékařský předpis v libovolné lékárně, která se obrátí na distributora léčiv se žádostí o dodání předepsaného léčivého přípravku tzv. individuálním či mimořádným dovozem. Je nutné upozornit na skutečnost, že takové dodávky jsou obvykle realizovány s časovou prodlevou.

Vzhledem k tomu, že tímto způsobem zajišťovaná léčiva neprocházejí standardním postupem stanovování (maximální) ceny a také podmínek a výše úhrady z prostředků veřejného zdravotního pojištění, jejich úhrada ze zdravotního pojištění je možná pouze po předchozím souhlasu revizního lékaře zdravotní pojišťovny pacienta.

Podle ustanovení § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění hradí příslušná zdravotní pojišťovna ve výjimečných případech zdravotní služby (včetně léčiv) jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, pokud jsou splněny následující podmínky:

• poskytnutí takových zdravotních služeb je jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce,
• existuje předchozí souhlas revizního lékaře s výjimkou případů, kdy hrozí nebezpečí z prodlení.

Bez schválení úhrady ze zdravotního pojištění revizním lékařem si léčivý přípravek dovezený v rámci „individuálního dovozu“ či „mimořádného dovozu“ (ve smyslu ustanovení § 8 odst. 3 zákona o léčivech) musí pacient hradit sám.

Souhrn legislativních změn pro zaměstnance i zaměstnavatele

Připravili jsme souhrn novinek, se kterými se museli zaměstnavatelé vypořádat od začátku roku 2022 a které je v nejbližší době čekají. Rozhodně jich není málo. Polovina roku 2022 je za námi. Zaměstnavatelé, jejich mzdoví účetní a personalisté se opět museli vypořádat s řadou novinek a neobvyklých situací. Marně očekávají rok, kdy nebudou žádné převratné legislativní změny. Ten letošní to ale s jistotou nebude.

Tzv. off-label použití registrovaných léčivých přípravků

Ošetřující lékař může při poskytování zdravotních služeb použít registrovaný léčivý přípravek způsobem, který není v souladu se souhrnem údajů o přípravku (jde o tzv. off-label použití, jinak off-label use), a to za následujících podmínek, pokud: