Jak probíhá magnetická rezonance a čím se liší od jiných zobrazovacích metod

mri-g2aef1269d_1920

Magnetická rezonance (MRI z anglického Magnetic Resonance Imaging ) se používá k zobrazování vnitřních orgánů v těle. Novějším typem je funkční magnetická rezonance (fMRI), která konkrétně slouží k funkčnímu zobrazování mozku a jeho odezev na vnější i vnitřní podněty. Obě vyšetřovací metody jsou neinvazivní. Pojďme se na ně podívat trochu konkrétněji.

Podepsání informovaného souhlasu

Jako u každého speciálního vyšetření podepisujete formulář se souhlasem k výkonu vyšetření, popřípadě i k podání kontrastní látky Ta slouží pak ke zlepšení kontrastu mezi různými tkáněmi, k odlišení anatomických struktur či dokonce ke zviditelnění patologie.

Formulář na magnetickou rezonanci také obsahuje dotaz, zda máte v těle nějaký kovový předmět. Hodinky a šperky si samozřejmě sundáte, nicméně často mají v sobě lidé po některých operacích nebiologické materiály, které mohou při MRI způsobovat nemalé problémy. Jedná se především o možné poškození pacienta, nebo vzniku obrazových defektů na snímcích.

Tyto komplikace se odvíjí hlavně od použitého materiálu, který má pacient v těle – jde především o látky s elektrickými a magnetickými vlastnostmi, které následně ovlivňují magnetické pole při vyšetření. Pak se může stát, že předmět v těle začne být magnetický a poškodí okolní tkáně. V případě kovových látek schopných vést elektrický proud (kardiostimulátor) zase vzniká riziko zahřívání a může dojít až k popálení či poškození přístroje. Proto je nutné vždy tyto materiály uvést, aby o nich lékaři věděli a posoudili, zda je vůbec možné vyšetření provést.
Dnes se však stále častěji používají nebiologické materiály, které jsou při následném vyšetření magnetickou rezonancí naprosto nezávadné.

Doba vyšetření při magnetické rezonanci a co se při ní děje

Vyšetření trvá zhruba půl hodiny až čtyřicet minut. P latí však, že čím lepší rozlišovací schopnost a větší orgánové přiblížení, tím se doba MRI prodlužuje.

Pacient musí ležet v klidu a bez hnutí. Položí se na lehátko a je zasunut do tunelu, dostane sluchátka, neboť magnetická rezonance je poměrně hlučná. Na krk a hlavu vám dají speciální helmu, která obsahuje zrcátko a vy se můžete dívat ven. Pro případ, že byste měli jakýkoliv problém (nejčastěji se vyskytují klaustrofobické pocity) dostanete do ruky houkací balónek, který v případě potřeby můžete stisknout a on vyšle signál do kabiny, kde jej uslyší vyšetřující lékař. Ten na vaši žádost magnetickou rezonanci přeruší.

Během vyšetření se pořizují specifické a detailní snímky požadované části těla a ty pak zpracovává specializovaný doktor. Výsledky se pak posílají lékaři, který vás na MRI původně poslal.
Jak funguje magnetická rezonance.

Metoda MRI je založená na fyzikálním principu nukleární magnetické rezonance v živých systémech. Někdy se proto můžete setkat se zastaralým pojmem jaderná tomografie , nicméně od toho se upouští, neboť evokuje souvislost s jadernou energií a vzbuzuje pak jisté obavy.

Princip nukleární magnetické rezonance využívá chování vybraných atomových jader určitých chemických prvků v těle (zde si vzpomeňte na hodiny chemie), které se nachází v silném magnetickém poli a reagují na vysokofrekvenční elektromagnetické pole přístroje. Každá tkáň v těle má totiž odlišnou atomovou magnetickou resonanci a liší se tedy i svými vlastnostmi. Výsledkem je pokaždé speciální signál, který se promítá v oblasti rádiových vln, z kterých je následně zobrazen výsledný obraz orgánu či části těla.

Pro medicínské účely se nejvíce využívají vlastnosti jader vodíku, neboť vodík je nejčastěji zastoupen v molekulách vody, která tvoří 60% hmotnosti lidského těla a lze jej tedy snadno najít. Potom se nejčastěji využívá jádro uhlíku, fluoru, sodíku či fosforu. Patologie se pak odhalují tím způsobem, že se atomová jádra vystavená vnějšímu působení (magnetickému poli) chovají jinak, než by správně měly (mají odlišné rezonanční frekvence). Na tyto anomálie se pak zaměřuje pozornost při dalším vyšetření. To by pro laické pochopení magnetické rezonance bezpochyby stačilo. Dále už MR funguje především na základě kvantové teorie, díky které máme od 80. let magnetickou rezonanci.

Je nějaké nebezpečí při vyšetření magnetické rezonance?

Jak už bylo řečeno, při tomto druhu vyšetření se vůbec neoperuje s jakoukoliv radioaktivitou, jak by se mohlo zdát. Není zde proto nebezpečí ozáření, na rozdíl třeba od vyšetření pomocí CT (výpočetní tomografie) či rentgenového vyšetření, u nichž se používá vliv ionizačního záření (avšak v malém množství).

Podle nemocnice Na Homolce nelze MRI provádět lidem s kardiostimulátory či kochleárními implantáty, neurostimulátory a kovovými sponami v oku. Ostatní kontradikce podle nemocnice Na Homolce jsou pak podle určitých pravidel a doporučení. Například zavedené kovové materiály nejsou rizikem, pokud jsou v těle více jak 6. týdnů. Rizikovou skupinou jsou lidé s velkým tetováním ve vyšetřované oblasti, neboť může tvořit kovovou bariéru. Také se doporučuje nepoužívat žádná líčidla, jelikož mohou obsahovat sloučeniny železa.

Magnetická rezonance by se také neměla provádět do prvního trimestru gravidity. U kojících žen se MRI provádí bez kontrastní látky, jelikož jej miminka špatně vylučují. Jak uvádí biofyzikální ústav Masarykovy univerzity , magnetická rezonance nedělá dobře lidem s klaustrofobií (lze podat uklidňovací léky), a třeba pokud máte zubní výplně a korunky, můžete cítit nepříjemné svědění. Vlivem silného magnetického pole se občas vyskytují závratě, žaludeční nevolnost a zvýšený tep. Magnetická rezonance je hlučná, jelikož se zapínají a vypínají cívky magnetického záření a to způsobuje hluk, který připomíná údery kladivem.

Nevýhodou MRI jsou pak vysoké pořizovací a provozní náklady. P ro pacienty je sice magnetická rezonance hrazená pojišťovnou, ale má celkem dlouhou čekací lhůtu. Oproti takovému CT je poměrně dlouhým vyšetřením, při němž se mohou častěji vyskytovat tzv. artefakty (bílé skvrny) na výsledném obraze.

Rozdíl mezi magnetickou rezonancí a výpočetní tomografií

MR má oproti CT ( Computed Tomography ) výhody v detailnějším skenu a v rozlišení jednotlivých tkání a třeba také obrazu mozku. A toto všechno lze vidět v 3D Lze ji využít v předoperačním plánování a dá se ji opakovat, neboť nevyužívá ionizujícího záření. Počítačová tomografie je ale zase oproti MR rychlejší (trvá 5-10 minut ) a je také cenově mnohem levnější a tedy dostupnější ve více nemocnicích. Lze ji využít především v akutních případech, při úrazech hlavy a cévních mozkových příhodách.

Co lze odhalit magnetickou rezonancí

Existuje velmi široká paleta toho, jaké patologie lze pomocí MRI objevit. Do indikací se podle nemocnice Na Homolce řadí především nádorová onemocnění, zánětlivá onemocnění ( roztroušená skleróza ), záchvatovitá onemocnění ( epilepsie cévní onemocnění neurodegenerativní onemocnění , vrozené vady, psychické změny včetně psychotických onemocnění , onemocnění hypofýzy a mozkových nervů.

Zdroj informací pokud není uvedeno jinak, byl čerpán z publikace: Zobrazovací metody využívající neionizující záření od autorského kolektivu Masarykovy univerzity. womanonly.cz

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
Share on whatsapp
WhatsApp
Share on email
Email