Nedávno publikovaná práce v časopise Frontiers in Psychiatry rozebírá situaci mladých lidí užívajících pravidelně jakoukoli formu konopí (docela děsivé je, že jde o 29 % americké populace ve věku 19-20 let, u mladých dospělých jde o 8,3 %).
Co způsobuje konopí v mozku, který vlastně ještě neukončil svůj vývoj?
Vlivem zvyšujícího se množství tetrahydrokanabinolu (THC) v současných přípravcích dochází k neuroanatomické přestavbě především tzv. reward systému (systému odměny), jehož hlavním neuropřenašečem je dopamin. Ten se nám vyplavuje přirozeně při všech činnostech, kdy cítíme uspokojení. Mozek baží po uspokojení a je ochoten si k němu najít co nejkratší cestu. Proto má touha po rychlém uspokojení takovou prioritu v našem nevědomém jednání. Neuroanatomické okruhy, které používá tento systém odměny, jsou v mozku relativně rozsáhlé a dnes již slušně prozkoumané.
Druhá hlavní složka konopí, kanabidiol (CBD), je protektivní a působí proti škodlivému působení THC. Jak se však mění poměr mezi THC a CBD (a v některých tvoří THC až 90%), odpadá tento protektivní efekt a dochází k následujícím změnám:
Chroničtí uživatelé kanabisu vyvíjejí tzv. hypodopaminergní anhedonii a kognitivní poruchy.
Co to znamená? Anhedonie je neschopnost prožívat štěstí. O to ale uživateli konopí šlo, ne? Neschopnost prožívat štěstí je jeden z hlavních příznaků deprese.
Zobrazovací metody (MRI, PET) ukázaly, že změna rovnováhy neuropřenašečů způsobená chronickým užíváním konopí vede ke snížení objemu šedé hmoty mozkové, a to ve strukturách, které jsou zodpovědné za chování a jeho kontrolu, motivaci, rozhodování, paměť a další kognitivní funkce, a může vést dokonce k vývoji psychózy.
Chronické užívání kanabisu, zvláště u adolescentů, vede k omezenému uvolňování dopaminu ze struktury zvané striatum (hluboká mozková šedá hmota), což vede k hypodopaminergnímu stavu (stavu s nedostatkem dopaminu) a je zodpovědné za špatnou paměť, nepozornost a narušené učení. Sníží se i tvorba dopaminu, což vede ke sníženému vnímání odměny (která byla prvotním cílem uživatele drogy), motivace a nakonec apatie.
Zvýšení dávek THC pak vede sice ke zvýšení produkce dopaminu, ale za cenu potlačení jiného neuropřenašeče kyseliny gama-aminomáselné, což vyvolá zvýšení strachu.
Uživatelé konopí jsou tak vystaveni až čtyřnásobnému zvýšení výskytu deprese, a to i v případě, že před užíváním konopí žádné depresivní symptomy neměli.
Dříve byl obsah THC v konopí 2-4 % a k těmto patologiím významně nedocházelo.
Asi 200 miliónů lidí na celém světě trpí díky své frustrující a někdy fatální romantické potřebě dostat se denně do rauše. Je velmi obtížné se z této závislosti dostat a obnovit funkci dopaminového „reward“ systému. Zkouší se pohyb, vitaminy, různé aminokyseliny. Při tomto výzkumu bylo zjištěno, že genetická rozmanitost hraje i zde roli. O to je nebezpečnější si s touto závislostí zahrávat. Nebezpečí je největší od 15 do 25 let.
Klidová aktivita mozku je při chronickém užívání konopí narušena a s ní pak fungování řady systémů včetně vnímání radosti, motivace, paměti, emocí či dosažení akademických dovedností.
Nadšení z neškodnosti tzv. „rekreačního“ užívání konopí by tedy mělo být přehodnoceno.
Prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová
ZDROJ: Podle Blum K et al. Cannabis-induced hypodopaminergic anhedonia and cognitive decline in humans: Embracing putative induction of dopamine homeostasis. Front. Psychiatr, 2021, 12:623403.
