Zbraslav, zámek (NKP)

Hlavní město Praha

Původní cisterciácký klášter byl založen v roce 1292 Václavem II. na místě staršího knížecího dvorce. Od počátku 14. století sloužil konventní kostel jako pohřebiště přemyslovské královské rodiny, sám Václav II. je zde také pochován. O další stavební rozvoj zbraslavského zámku se zasloužila Eliška Přemyslovna, ovšem do vývoje zasáhli husité a klášter vypálili. Ani poté nebylo místu dopřáno mnoho klidu, nenávratné škody způsobila třicetiletá válka, kdy byl zcela zničen chrám Panny Marie a klášter vypleněn. Nový rozvoj nastal počátkem 18. století. Okolo roku 1740 byla dokončena stavba nového kláštera podle projektu barokního architekta Jana Blažeje Santiniho. Po jeho smrti pokračoval v práci další slavný architekt, František Maxmilián Kaňka. Autory nástěnných maleb jsou Václav Vavřinec Reiner a František Xaver Palko, bohatou štukovou výzdobu vytvořil Ital Tomasso Soldati. Po zrušení kláštera v roce 1785 vystřídal objekt několik majitelů. Celkovou rekonstrukci zámku inicioval počátkem 20. století nový majitel, Cyril Bartoň z Dobenína. Od roku 1939 poskytuje zámek výstavní prostory pro sbírky NG.Zbraslavský zámek je handicapovaným návštěvníkům přístupný s pomocí. Přízemí objektu je bezbariérové, je zde instalována expozice umění Japonska. Ve druhém patře si pak návštěvník prohlédne vedle stylových zámeckých interiérů umění Číny, Indie, Tibetu a další. K výstupu po schodišti je možné po předchozím ohlášení použít schodolez. Za prohlídku stojí rovněž dobře dostupný přilehlý zámecký park. Bezbariérová toaleta je v přízemí, parkovat lze po domluvě u zaměstnaneckého vchodu v parku vedle kostela.

156 00 Praha 5
tel./fax: 257 921 638, 257 921 639
www.zamky-hrady.cz
www.zbraslav.cz/ng/index.html
asiaedu@ngprague.cz

Velké Losiny, zámek (NKP)

Olomoucký kraj

V místě dnešního zámku stála tvrz, která je ještě v 60. letech v literatuře uváděná. Její pozůstatek v podobě silné zaoblené zdi a gotického portálu na východním křídle zámku můžeme nalézt ještě dnes. Na konci 15. století se na dalších více než tři sta let stali majiteli panství Žerotínové. Původní gotická tvrz byla přestavěna na honosný renesanční zámek trojkřídlé dispozice se třemi arkádovými patry a šestipatrovou věží. Stavba byla dokončena v roce 1589, fasády ozdobeny sgrafity a kolem vybudována obranná zeď s vodním příkopem. V 18. století byly ještě upraveny původní hospodářské budovy na dvoupodlažní barokní křídla. Součástí zámeckého areálu byla i renesanční zahrada, později barokně upravovaná a v 19. století nakonec změněná v přírodně krajinářský park. Počátkem 19. století prodali Žerotínové panství Lichtensteinům, v jejichž majetku zůstalo až do konce druhé světové války. Z interiérů je významná především pozdně renesanční hodovní síň a sál s portréty členů žerotínského rodu. V zámecké obrazárně je uchován soubor obrazů italských, vlámských a holandských mistrů společně se středoevropskou malířskou školou 18. a 19. století. Zámek náleží svou zachovalou renesanční podobou a bohatými uměleckými sbírkami mezi nejzajímavější objekty u nás.Bez obtíží se mohou návštěvníci na vozíčku pohybovat po zámeckém parku a nádvoří. Samotná expozice, zahrnující stylové interiéry z období renesance, zbrojnici, galerii, hodovní síň a další, se nachází v patře, kam je nutné s pomocí vozíček vynést. Bezbariérová toaleta je k dispozici na nádvoří, parkoviště je ve vzdálenosti cca 200m od objektu.

788 15 Velké Losiny
tel./fax: 583 248 380
www.zamky-hrady.cz
zamek.VelkeLosiny@seznam.cz

Velké Březno, zámek

Ústecký kraj

Zámek Velké Březno dal postavit jako novostavbu v roce 1842 hrabě Karel Chotek, který se zde o dva roky později i se svou rodinou usadil. Autorem projektu stavby je vídeňský architekt Foerster. Ten zámek pojal jako rakouskou empírovou vilu s poměrně skromnou a jednoduchou vnitřní dispozicí. Sídlo prošlo koncem 19. století rozsáhlou novorenesanční přestavbou podle návrhu drážďanského architekta Ernsta Fleischera. Stavba typu malého šlechtického sídla je zároveň jednou z posledních feudálních staveb u nás. Hodnotnou součástí zámeckého areálu je také velký zámecký park, původně koncipovaný jako přírodně krajinářský park, volně přecházející v les, později upravený v anglickém stylu s několika místy pro různé kratochvíle. Najdeme zde fontánky, plavecký bazén, v nedávné době rekonstruovaný kuželník, různé lavičky a odpočívadla. Byly zde také vysázeny různé druhy dendrologicky zajímavých dřevin. Po znárodnění zámku byla část chotkovských sbírek odvezena, ale většinu z nich se sem již podařilo vrátit.Návštěvníci na vozíčku si mohou bez větších problémů prohlédnout rozlehlý zámecký park se všemi jeho malebnými zákoutími a drobnými stavbičkami a rovněž tak exteriéry zámku. Přízemí objektu je také bezbariérové a návštěvník zde nalezne Velkou jídelnu, malý výstavní sál se sezónními výstavami a zámeckou kavárnu. S pomocí se pak dostane po schodišti i do patra, kde se nachází vlastní instalace – stylové zámecké interiéry se sbírkami rodiny Chotků. Bezbariérová toaleta na zámku k dispozici není, parkování pro vozíčkáře je možné předem dohodnout přímo na nádvoří.403 23 Velké Březno
tel./fax: 475 228 331
www.zamky-hrady.cz
www.zamek-vbrezno.cz
zamek.vbrezno@mbox.vol.cz

Špilberk, hrad (NKP)

Jihomoravský kraj

Hrad založil Přemysl Otakar II. kolem poloviny 13. století na skalnatém ostrohu uprostřed historického centra Brna. Původně patřil k předním královským sídlům moravských markrabat. V době husitských válek, později především za bojů mezi českým králem Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem, se plně uplatnil jeho vojenský význam. Špilberk se stal místem důležitých jednání, centrem, odkud byly řízeny válečné operace. Podobnou funkci plnil i za třicetileté války. V 17. století došlo k zásadní přeměně původního gotického hradu na pevnost. Některá gotická okna byla zazděna a opevnění posíleno. V následujícím století přibyly nově zbudované kasematy a Špilberk se stal nejmohutnější barokní pevností na Moravě. Součástí pevnostního systému bylo také vězení. Po Napoleonově tažení a částečnému poškození pevnosti v roce 1809 přišel hrad o svou pověst nedobytné pevnosti, ale stal se pověstnou a obávanou věznicí. V polovině 19. století zde vznikly kasárna a vojenská věznice. Až v roce 1960, kdy objekt získalo Muzeum města Brna, zde byly postupně instalovány muzejní expozice. V 80. letech minulého století byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce celého areálu. Dnes jsou zde představeny nové stálé expozice, které jsou obohaceny i dalšími příležitostnými výstavními projekty.Jako jeden z mála hradů je Špilberk návštěvníkům na vozíčku zpřístupněn téměř v celém rozsahu. Přízemí je z větší části zcela bezbariérové a jsou zde umístěny nájezdové plošiny. První i druhé patro je taktéž převážně bezbariérové a je k dispozici výtah pro vozíčkáře. Invalidní návštěvník si tak může s menší pomocí prohlédnout všechny interiéry hradu s historickou expozicí muzea, prostory vězení a další příležitostné výstavy. Bezbariérová toaleta je v přízemí západního křídla, parkovat lze přímo u hradu. K vjezdu je nutné povolení vjezdu od Muzea města Brna, které ho zasílá zdarma poštou nebo faxem. Na mostě přes příkop je umístěn zvonek, kde může vozíčkář zazvonit a zaměstnanec ostrahy mu pomůže nebo mu otevře bezbariérový vchod pod věží.

662 24 Brno
tel./fax: 542 123 616, 542 123 611, 542 123 613
www.spilberk.cz
muzeum.brno@spilberk.cz

Sychrov, zámek (NKP)

Liberecký kraj

Dnešní romantický zámek stojí na místě původního barokního objektu z konce 17. století, jehož zbytky jsou dodnes uchovány v jádru stavby. Od roku 1820 vlastnili sídlo Rohanové, jeden z nejstarších a nejvýznamnějších francouzských rodů. V době jejich působení získal zámek svou dnešní podobu. Plány k přestavbě poskytl architekt František Bayer a Bernard Grueber, dokončovací práce pak vedl rohanský architekt Josef Pruvot. V novogotickém stylu jsou upraveny interiéry s bohatou řemeslnou výzdobou od převážně českých umělců. Mnohé sochařské práce pocházejí od známých dobových sochařů a malířů, jakými byli například E. Max, J. Z. Quast, V. Kandler, E. Veselý a další. Z původního mobiliáře je zachovaná bohužel jen část, nicméně je zde uchován bohatý knižní fond a jedna z nejvýznamnějších sbírek portrétů francouzských králů a členů rodu Rohanů ze 17. a 18. století, která je zároveň největší svého druhu ve střední Evropě. Zámek je podobně jako jiné objekty obklopen přírodně krajinářským parkem, jehož založení je doložené k roku 1820 v rámci stavebních úprav sídla. Na jeho založení má velkou zásluhu kníže Camille de Rohan, vášnivý botanik. Novou podobu získal park po polovině 19. století, kdy byl upraven v anglickém stylu s nepravidelnou sítí cest, kašnami a oranžerií. Nakonec zahradu doplnila i romantická umělá zřícenina, tzv. Arthurův hrad.Volně je návštěvníkům na vozíčku dostupný zámecký park s expozicí dravců a exteriéry stavby.
Základní prohlídková trasa se nachází v interiérech prvního patra a je přístupná po širokém schodišti s nízkými stupni. Zde je tedy vozíček nutné vynést, pak je již trasa snadno dostupná v jedné rovině s širokými dveřmi. Prohlídka zahrnuje stylové zámecké interiéry a salony v novogotickém stylu s bohatým souborem uměleckých děl. Bezbariérová toaleta je v zámecké restauraci, parkoviště se nachází přímo před objektem.

463 44 Sychrov
tel./fax: 482 416 011, 482 416 012
www.zamky-hrady.cz
www.zamek-sychrov.cz
info@zamek-sychrov.cz

Svojanov, hrad

Pardubický kraj

Hrad založil kolem roku 1265 Přemysl Otakar II. na důležité obchodní stezce mezi českým a moravským územím. Zároveň sídlo sloužilo jako opora královské moci v nově osídleném pohraničním kraji. Koncem 13. století byl Svojanov v majetku Záviše z Falkenštejna, později se o něm zmiňuje Karel IV. v Majestas Carolina. V 70. letech 15. století byl za Ješka z Boskovic pozdně goticky přestavěn a dále upravován v 16. století, kdy ho vlastnili Trčkové. Po požáru v roce 1569 přistoupili noví majitelé k přestavbě středověkého hradu na renesanční zámek. Během třicetileté války dobyli Svojanov Švédové a značně ho pobořili. Podobný osud se opakoval i při pruských válkách a tak bylo sídlo využíváno již jen jako správní centrum panství. Ve 40. letech 19. století byl Starý palác přestavěn v empírovém stylu, ovšem původní renesanční křídlo zůstalo i nadále ruinou. Dnešní podoba hradu vychází z rozsáhlé rekonstrukce, o kterou se zasloužil pardubický Krajský ústav památkové péče v 70. letech minulého století.Hradní areál je pro návštěvníky na vozíčku částečně bezbariérový. Na nádvoří, kde se pravidelně
konají různé kulturní akce (Dětské dny na hradě, Loutkářská pouť, Středověký jarmark, folkový festival a další), a do restaurace se vozíčkáři dostanou bez problémů. Vstup do interiérů vyžaduje asistenci. Nevidomým návštěvníkům je umožněn kontakt s vybranými keramickými plastikami ve stálé expozici Jana Kutálka. Bezbariérová toaleta je v objektu k dispozici, příjezd auta s invalidní osobou je možné předem domluvit přímo do areálu hradu.

569 73 Svojanov
tel./fax: 461 744 124
www.zamky-hrady.cz
www.svojanov.cz
info@svojanov.cz

Strž, památník Karla Čapka

Středočeský kraj

Památník významného českého spisovatele Karla Čapka je umístěn ve vile nedaleko Dobříše, u obce Stará Huť. Tento dům propůjčil Čapkovi a jeho manželce, herečce a spisovatelce Olze Scheinpflugové, k letnímu pobytu Václav Palivec. Právě on, vzdálený Čapkův příbuzný, koupil tuto vilu po první světové válce od původních majitelů, Colloredo-Mansfeldů. Čapek si z jednopatrové empírové vily vytvořil moderně vybavené pohodlné sídlo a také vlastními silami upravoval přilehlé okolí. Strž, kam často zval své pražské přátele, se pro něho později stala útočištěm před narůstající hrozbou fašismu a válečného dění. Naposledy navštívil toto místo krátce před svou smrtí v roce 1938. V současné době vilu vlastní opět rodina Palivcova, v interiérech je zachována expozice odkazující na památku Karla Čapka i Olgy Scheinpflugové s mnoha osobními památkami a dokumentačním materiálem a od roku 1998 je v podkroví i samostatná expozice novináře a spisovatele Ferdinanda Peroutky.Památník je pro invalidní vozíky přístupný částečně – po zdolání nájezdových ramp je možná prohlídka přízemí Čapkova domu. Bez problémů je přístupná zahrada památníku. Nevidomým je poskytován výklad průvodce, v rámci něhož si mohou osahat vybrané exponáty, jako například bustu Karla Čapka a podobně. Bezbariérová toaleta je v přízemí, parkování je pro invalidní osoby možné přímo v areálu památníku.262 02 Stará Huť
tel./fax: 318 522 265
www.capek-karel-pamatnik.cz
pamatnik.vanova@tiscali.cz

Sovinec, hrad

Moravskoslezský kraj

Hrad na širokém skalním ostrohu v hornatém údolí Nízkého Jeseníku založili v 1. třetině 14. století páni ze Sovince. V době husitských válek sloužil hrad jako jedna z husitských pevností a místo důležitých politických porad. Sídlo se rozrůstalo a přibylo zejména několik hospodářských budov. Ve 20. letech 17. století se novými majiteli stali členové řádu německých rytířů, kteří podnikli některé další stavební úpravy, nyní již v renesančním slohu. Ve snaze ubránit Sovinec v době třicetileté války byla z hradu vybudována téměř dokonalá pevnost. Zpevnily se hradby, došlo k výstavbě nových bašt propojených podzemními chodbami a celý obranný projekt korunovala polygonální dělová věž – Remtr. Navzdory všem těmto preventivním krokům Švédové hrad dobyli. Následně upadal z řad německých rytířů o poškozenou stavbu zájem a hrad postupně chátral. Z pozdějších stavebních zásahů je zřejmě nejvýraznější stavba pozdně empírového kostela sv. Augustina z 19. století. Smutný osud naplnila 2. světová válka, kdy si ze Sovince zřídili nacisté vězení a základnu jednotek SS. V roce 1945 navíc zasáhl objekt ničivý požár, jehož důsledkem se z původního mobiliáře zachoval pouhý zlomek.Návštěvníci na vozíčku mohou navštívit hrad Sovinec téměř v plném rozsahu. Bez pomoci mohou projet až na páté nádvoří z celkových sedmi a prohlédnout si tak exteriéry. Sami se dostanou také do dvou z pěti expozic připomínajících historii hradu, do ostatních potřebují pomoc. Objekt je také hojně využíván pro četné kulturní akce, zejména pro vystoupení šermířských skupin, různých divadelních souborů a odehrávají se zde také koncertní vystoupení. Všechny tyto programy jsou bezbariérově přístupné. Bezbariérové toalety pro postižené jsou v objektu k dispozici, parkoviště je cca 150m od hradu.

793 51 autopošta Břidličná
tel.: 554 295 113
www.zamky-hrady.cz
www.hradsovinec.cz
www.bruntal-zamek.cz/sovinec.htm
hrad.sovinec@worldonline.cz

Slavkov, zámek

Jihomoravský kraj

Historie zámku je spjatá s řádem německých rytířů, kteří na návrší nad náměstím založili řádovou komendu. Ta v průběhu času získala podobu hradu. Jeho fragmenty jsou dodnes uchovány v jednom z křídel zámku. Počátkem 16. století se zde usadil rod Kouniců, který se zasloužil o přestavbu původní tvrze na trojkřídlý zámek se sloupovými lodžiemi a hranatou schodišťovou věží. Stavební úpravy probíhaly na základě projektu významného italského architekta Domenika Martinelliho. Interiéry byly vybaveny bohatou štukovou a freskovou výzdobou. Štuky jsou dílem Santini Bussiho, malby z počátku 18. století vytvořil Ital Andrea Lanzani. K zámku přiléhá rozlehlá zahrada, původně geometricky členěná bazény, fontánami, bludištěm a různými osovými kanály. Podobu zahrady ve francouzském stylu vystřídala úprava ve stylu anglickém, která však respektovala danou osovou dispozici. V současné době jsou reprezentativní interiéry zámku vybaveny vynikajícími ukázkami výtvarného umění, především kounicovskou portrétní galerií. Nemůže zde samozřejmě chybět ani Napoleonská expozice, připomínající historické události z doby tzv. bitvy tří císařů z roku 1805.Návštěvníci na vozíčku si mohou zámek prohlédnout vcelku bez větších problémů. Prohlídka exteriérů a zámecké zahrady je bezbariérová. Expozice se nachází v prvním patře, kam je nutné vozíček vynést po schodišti, ale samotná prohlídková trasa je dále bezbariérová. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout bohatě zdobené stylové interiéry se sbírkami Kouniců. V druhé polovině roku 2005 bude na zámku při 200. výročí bitvy u Slavkova instalována výstava s napoleonskou tématikou, která bude v přízemních prostorách a bude bezbariérová. Bezbariérová toaleta se nachází na nádvoří, parkování je možné po předchozím ohlášení dohodnout přímo u brány na nádvoří.

684 01 Slavkov u Brna
tel./fax: 544 221 204, 544 221 685
www.zamky-hrady.cz
www.zamek-slavkov.cz
zamek-slavkov@email.cz