Rakovina děložního čípku je druhou nejčastější příčinou úmrtí (po rakovině prsu) na zhoubné nádorové onemocnění u mladých žen.
V současnosti je popsáno přes 100 typů viru HPV. Typy 16 a 18 způsobují přibližně 70% případů rakoviny děložního čípku, typy 6 a 11 způsobují přibližně 90% bradavic zevního genitálu.
V září 2006 byl v Evropské Unii zaregistrován přípravek SilgardÓ firmy Merck. Jedná se o očkovací látku (vakcínu) k prevenci infekce lidským papillomavirem v genitální oblasti. Všechny papillomaviry mají obal (kapsidu), tvořenou bílkovinami (L1 proteiny). Očkovací látka obsahuje čištěné L1 proteiny ze 4 typů lidských papillomavirů, tj. typů 6, 11, 16 a 18. Proteiny jsou vyráběny rekombinantně – tzn. gen pro protein je vložen do kvasinky, která poté produkuje hotovou bílkovinu v laboratorních podmínkách. Očkovací látka tedy neobsahuje vlastní virus, ale pouze bílkoviny kapsidy – tzv. virus-like particles, které virus připomínají svou strukturou a stimulují imunitní systém k tvorbě protilátek proti viru. Optimálně by vakcína měla být podána před zahájením sexuálního života, ikdyž má její podání samozřejmě význam i po jeho zahájení. Dolní věková hranice doporučovaná k aplikaci je 9 let (kdy už je imunitní systém schopen na vakcínu účinně zareagovat).
Je nutno zdůraznit, že se jedná o prevenci infekce HPV a tím o prevenci rakoviny děložního čípku. Již vzniklé přednádorové nebo vlastní nádorové změny tímto očkováním nelze vyléčit (k léčbě je vyvíjena jiná vakcína firmou Transgene – zatím byla ukončena fáze II klinické studie, tzn. u preparátu se zkoumala bezpečnost a zjišťovala vhodná dávka na malém počtu pacientek).
Důležité je také si uvědomit, že očkování proti papillomaviru nenahrazuje pravidelné preventivní gynekologické prohlídky.
Z hlediska roztroušené sklerózy (RS) nemáme s rizikovostí tohoto očkování zatím žádné zkušenosti. Můžeme vycházet z obecného principu očkování – jedná se o aktivaci imunitního systému, proto nelze vyloučit také aktivaci RS. Nejedná se však o živou vakcínu s vlastním virem, proto by ani reakce imunitního systému neměla být tak masivní.
Stejně jako pro všechna ostatní očkování platí uvážlivé zhodnocení skutečného rizika infekčního onemocnění a nutnosti očkovat (sexuální aktivita, rodinná zátěž zhoubnými nádory, atp.).
Pokud se rozhodnete očkování podstoupit, v každém případěby mělo proběhnout ve stabilní fázi choroby tedy rozhodně ne v období ataky nebo těsně po ní. V době očkování nesmí být aktivní žádné infekční onemocnění jak u pacientky samotné tak i v rodině pacientky. Několik dní po očkování je nezbytné vyhnout se jakékoliv větší fyzické námaze (nejlépe zůstat několik dní doma).
MUDr. Eva Krasulová, MS centrum VFN Praha