Lednová změna zákona o zaměstnanosti přinesla změny i v oblasti známé jako „švarcsystém“. Nová definice nelegální práce, zpřísnění sankcí a rostoucí aktivita kontrolních orgánů dělají z této šedé zóny oblast plnou rizik, kde jsou obavy z možné kontroly rozhodně namístě.
Na úvod připomenutí, o co se vlastně jedná. Samotný pojem švarcsystém nepochází od práce na černo (z německého schwarz – černá) nebo z nekalého „černého“ systému, ale od jména podnikatele Miroslava Švarce. Ten je od 90. let 20. století považován za jednoho z „vynálezců“ českého švarcsystému.
Samotný význam švarcsystému však nemá do práce na černo daleko – jedná se totiž o jednu z možných podob nelegálního zaměstnávání. Konkrétně o formu maskování faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou či dohodou. Jde o situaci, kdy by spolu zaměstnavatel a pracovník měli uzavřít pracovní smlouvou, dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ) – ale neudělají to. Namísto toho lidé spolupracují jako samostatní podnikatelé (OSVČ).
Rozhodující je, zda (ne)jde o závislou práci
Zákoník práce jasně stanoví, že tzv. závislou práci může člověk vykonávat výlučně v základním pracovněprávním vztahu. To znamená na základě pracovní smlouvy nebo jedné z dohod (DPP/DPČ). Když tomu tak není, může jít o švarcsystém.
Co je tedy závislá práce? Dle litery zákona se jedná o práci, která je vykonávána zejména:
- ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,
- jménem zaměstnavatele,
- podle pokynů zaměstnavatele,
- osobně zaměstnancem,
- za mzdu, plat nebo odměnu za práci,
- za náklady a odpovědnost zaměstnavatele,
- v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
Pokud spolupráce OSVČ s firmou probíhá na základě obchodních nebo občanskoprávních smluv (například na základě smlouvy o poskytování služeb či smlouvy o dílo), ale přitom
naplňuje uvedené znaky závislé práce, příslušný úřad ji pravděpodobně bude posuzovat jako nezákonný švarcsystém.
Nelegální zaměstnávání sice odhaluje a trestá inspektorát práce, ale je to společnost a OSVČ, kdo musí prokázat, že se jedná o výkon skutečně nezávislé práce, a nikoli o švarcsystém.
Nová definice, nová pravidla
Nelegální práce má od 1. ledna 2024 upravenou zákonnou definici. K dosavadním znakům nelegální práce stanovených zákonem o zaměstnanosti nově přibylo, že pro posouzení (ne)existence nelegální práce není podstatná délka jejího výkonu.
Tato na první pohled nenápadná věta nicméně razantně mění pohled na věc a zvyšuje tak rizikovost švarcsystému pro společnosti i OSVČ.
Změna právní úpravy přináší i novou sankci
Firmy se při prokázaném švarcsystému vystavují hrozbě sankcí. Ty se v poslední době v důsledku legislativních změn ještě zpřísnily:
- Již před 1. lednem 2024 platilo, že za umožnění nelegální práce lze firmy potrestat pokutou v rozmezí od nejméně 50 tisíc až do výše 10 milionů Kč.
- Nově se k pokutě přidala další správní sankce, a to zákaz činnosti až na dobu dvou let, což by pro mnohé společnosti mohlo mít i likvidační důsledky.
K ukládání zákazu činnosti asi nebude docházet plošně ani třeba v případech mírnějšího porušení zákazu švarcsystému. Avšak zejména firmy s rozšířenou, opakovanou, častou, anebo dokonce výlučnou spoluprací formou švarcsystému by měly zpozornět a tuto novou sankci vzít v potaz. Vedle správních sankcí je pak dalším možným následkem švarcsystému také doměření daní a pojistných odvodů, a to včetně penále. A to nechcete…
Článek vznikl ve spolupráci Alma Career s největší česko-slovenskou advokátní kanceláří HAVEL & PARTNERS a data v něm jsou aktuální k dubnu roku 2024.
