Třetí etapou je cesta z města Zubiri do velmi slavného města v oblasti Navara a to do Pamplony. Pamplona je typická býčími závody a to tak, že do ulic pustí stádo býků, které se prohání městem, přičemž spousty lidí, jak místních, tak i turistů před nimi utíkají. Je to velmi zvláštní zvyk, který má řadu příznivců, ale zároveň i odpůrců. Místní říkali, že je i běžné, že při závodě jsou velmi važná, či i smrtelná zranění, v tlačenici lidí, či od býků. Koukněte na YouTube, je tam řada videí s touto šíleností, stačí zadat: Pamplona Bull run.
Pamplona je krásné město s obrovskou gotickou katedrálou, takže po příchodu do města jsme ještě dalších 10km nachodili při prohlídce města.
Bohužel byl zrovna pátek a před naším hostelem v centru města probíhala velká párty, tj. spánku bylo skrz rachot na ulici minimum a následující, 4. etapa z města Pamplona byla skoro očistcem :).
Po 24 kilometrech byl cíl město Puente la Reina (Královnin most). Jak název napovídá, dominantou města je nádherný románský most. Již druhou etapu jdu ve společnosti Isaca, což je fajn chlapík ze španělského Alicante, kde pracuje jako policajt. Máme stejné tempo a i pohled na svět, takže ok parťák na cesty, mluvíme spolu anglicky, což je nejbežnější jazyk na caminu. Cestou se k nám přidá ještě Němka Birgit (viz. foto) a společně dojdeme do malebného města Puente la Reina. Po dosažení cíle se moc těšíme na fajn večeři a potom hned dospat chybějící hodiny z probdělé Pamplony.
Pátá etapa následující den má cíl ve městě Estella, které nás rovněž překvapilo spoustu historických staveb. Už si na to pomalu zvykám, že každá vesnice či malé městečko jsou plné památek, je zde cítit historie ze všech koutů.
Obrovskou výhodou camína je i to, že jdete oblastí, kam byste se jako běžný turista, nikdy nepodíval a zjišťujete, že vám to přirůstá k srdci víc, než kdyby člověk letěl do Barcelony, Madridu a podobných velkých turistických destinací….
Buen camino!
Pozdrav všem pacientům s RS, zdravím Vás, přeji hodně sil, do boje s touto nemocí, jdu i za vás!
Ozvu se zase za pár dní.
Marek Matula
A proč Marek, brácha naší blogerky Radky Charvátové putuje právě do o Santiaga de Compostela?
Radka k tomu do svého blogu napsala:
Můj malý bráška se rozhodl, za nás pacienty s RS putovat měsíc 780 km. A od toho okamžiku Vám budu přinášet jeho deník z cest.
Je to 6 let, kdy jsem na posledních 100km mohla na pouti doprovodit kamarada Honzu Duška, take pacienta. Honza nyní žije v jediném zařízení pro nase pacientys RS v Domově Svatého Josefa v Žirči a své cestovatelské sny sní stále! Má za sebou již i Černobyl na kolečkách a moc rád by i “ ujel do divočiny na Aljasšku:-).
Drzim bráškovi i Honzikovi pěsti a děkuji že žijí i naše sny a dodavají nám naději, že nemocí vše nekončí.
Předešlé zápisy z cesty Marka najdete ZDE
