O tom, že ereska není vždy jen o návštěvách neurologa. A výsledek z urologie může naznačit, že prezident z vás asi nikdy nebude…Píše ve svém novém bloku Marek Blažíček.
Marek Blažíček o sobě prohlašuje #JsemIronman. A tak se není co divit, když se jednou za měsíc vydá vytunit své zázračné schopnosti do Rock Star Centra. Posíláme pozdravy všem s RSkou i bez :-), užijte si hezký a ještě hezčí čtvrtek!
Předvelikonoční sloupek našeho Marek Blažíček je o něčem, co znají všichni “mimoni” důvěrně. O snaze, leckdy urputné, která ovšem vede výhradně k diplomu z lyžáku, na němž se skví “diplom za udržování fyzické kondice instruktorů”. Takže si připravte bránice a snažte se tak maximálně, abyste prožili život (a nebo velikonoční svátky), v němž bude každý den alespoň jeden okamžik, kdy se můžete od srdce zasmát, a třeba i sobě ;-), protože Marek je skvělý autor a hrdě o sobě říká #JsemIronman.
„Ahoj, platí to dneska?“
„Co?“
„No to běhání. Minule jsme se domlouvali, že v pondělí půjdem poprvé.“
Společně s diagnózou „RSky“ mi bylo řečeno, že se musím začít hýbat. Má přítelkyně si to vzala za své a já zase jednou sliboval…
Jasně. Budu s ní chodit běhat. Minimálně dvakrát týdně, večer, s železnou pravidelností… Vlastně se mi ta představa líbila: po letech vysedávání u piva začnu konečně pracovat na fyzičce, shodím břich způsobený konzumací chmelového moku. Stanu se energickým a atraktivním… Samý super věci.
„Chybí ti rovnováha,“ slýchávám od dětství. Před očima mi běží obraz kamenných schodů. Schodů v katolické školce a naše dětské nohy ťapkající po chladném masivu dolů. Přesouváme se na zkoušku jakéhosi představení pro rodiče. Všichni v kostýmech ledních medvědů. Sestupujeme pomalu a opatrně. Chvilka nepozornosti. Škobrtnutí.
„Ááá!“
Řekl jsem to nahlas? Počkejte! Já to myslím vážně! Teda nemyslím vážně, že to myslím vážně… Teda… Tak řekl jsem to nahlas? Doktorka se na mě podivně dívá. Jako by se něco stalo. Mám jí to vysvětlit? Ale jak vysvětlit, že vám takový blbosti vůbec lítají hlavou, natožpak, že je řeknete nahlas?
Každým rokem se snažím péct vánočku. Receptů mám povícero, jeden i po svém dědečkovi – pekaři, další hledám v knihách a shlížím opakovaně i na videích na You tube. Nad výsledkem však mohu pronést jen starozákonní větu: „ Vanitas vanitatum, et omnia vanitas – Marnost nad marnost, všechno jen marnost.”
Jaká je budoucnost Evropy? Začnu tím, bez čeho si žádnou budoucnost Evropy neumím vůbec představit. Totiž evropskými hodnotami. Evropské hodnoty jsou základ. A tak jako se i dům staví od základů, nikoli od střechy, musí také budova Evropské unie vyrůstat z našich hodnot. Na těchto pevných základech pak musíme budovat zdi evropských institucí. Takto vybudované instituce nám poslouží k řešení praktických problémů.
Sedím v borůvčí, nade mnou modrá obloha, vůně lesa a všude kolem borůvky, které lákají k nacpání do pusy. Vracím se o několik desetiletí zpět a připadám si jako malá holka. Mé dvě dospívající ratolesti sedí v houštinách vedle mne a všichni radostně mlsáme. Večer borůvkové knedlíky a všechny starosti jsou zapomenuty. Idylka z prázdninového týdne v Jeseníkách.
Na Ukrajině stále leží stín bojů. Je však třeba přemýšlet i nad mírovou budoucností. Zejména nad tím, jak provést zásadní reformy, zatočit s ohromnou korupcí a nalézt vnitřní smír.Měl jsem možnost se za českou vládu zúčastnit konference na podporu Ukrajiny v Kyjevě. Musím říci, že prezident a vláda se snaží, aby prosadili, co je třeba – boj s korupcí, omezení byrokratické mašinérie, spravedlivé soudy, efektivní státní správu, bolestivé ekonomické reformy.
Podpořeno společností
Kontakt
E-mail:
info@aktivnizivot.cz
Odborní garanti:
Prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc.
Prim. MUDr. Marta Vachová
Web provozuje:
Revenium, z.s. – Hana Potměšilová
